Jeho Božská Milost A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda (1896-1977), zakladatel-áčárja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, zasvětil svůj život učení světa o vědomí Krišny, nejvznešenějším poselství duchovní moudrosti starověké Indie.

V roce 1965, ve věku 69 let, na příkaz svého duchovního mistra Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákury, reprezentujícího řadu učitelů pocházejících až od samotného Pána Krišny, Šríla Prabhupáda odplul z Indie do New Yorku, aby se podělil o poselství Pána Krišny. Nesl si s sebou kufr knih, 7 dolarů v drobných a pevnou víru, že svaté jméno Krišny promění srdce lidí, které potká. V následujících letech založil Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON), cestoval a učil po celém světě, otevřel více než 100 chrámů a inspiroval tisíce oddaných.

Napsal přes čtyřicet svazků překladů a komentářů k takovým klasickým dílům, jako je Šrímad-Bhágavatam ( Bhágavata Purána ), Čaitanja-čaritamrita a Bhagavad-gíta. Psal nejen jako učenec, ale jako dokonalý praktik a učil příkladem svého života. Ve svých dílech měl Šríla Prabhupáda talent a snahu zprostředkovat přirozený význam písem bez přehnaných interpretací, což nám poskytlo autentické ztvárnění védských závěrů na tak důležitá témata, jako je účel lidského života, povaha duše, vědomí, a Bůh.

Od roku 1966 do roku 1977, navzdory svému pokročilému věku, obletěl Šríla Prabhupáda čtrnáctkrát zeměkouli na přednáškových cestách, které ho zavedly na šest kontinentů. I když už mezi námi není fyzicky přítomen, žije navždy ve svých pokynech, návodech, knihách, videích a zvukových nahrávkách a v srdcích těch, jejichž životů se dotkl.

Guru Šríly Prabhupády

Jeho Božská Milost A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda se poprvé setkal se svým duchovním mistrem, Šrílou Bhaktisiddhántou Sarasvatí Gósvámím Mahárádžou, v Kalkatě v roce 1922. Šrílovi Bhaktsiddhántovi se tento vzdělaný mladý muž líbil a instruoval ho, aby kázal poselství vědomí Krišny po celém světě, zvláště tedy v anglicky mluvících zemích.

Šríla Prabhupáda vzpomínal na klíč, který mu odemkl Bhaktisiddhántovu důvěru a jak se přiblížil ke svému duchovnímu mistrovi: „Když jsem poprvé začal chodit za svým Guru Mahárádžou, řekl o mně: ‚Tento chlapec velmi dobře naslouchá. Neodchází pryč. Učiním ho tedy učedníkem.“ To byla moje kvalifikace, nebo jak to nazvat. Jednoduše jsem se zeptal, kdy bude Guru Mahárádža přednášet, pak jsem si sedl a pokračoval v naslouchání. Nechápal jsem; jiní se rozešli, já bych nikdy neodešel. A tak poznamenal: „Tento chlapec má opravdový zájem naslouchat.“ Protože jsem to myslel vážně při naslouchání, teď beru vážně i kírtanam, což znamená mluvení neboli kázání. Když člověk dobře naslouchal, bude i dobře mluvit.“

Zasvěcení a poslání Šríly Prabhupády v životě

V Allahabadu v roce 1933 byl Šríla Prabhupáda formálně zasvěcen a v roce 1936, jen několik dní před odchodem Šríly Bhaktsiddhánty Sarasvatího z tohoto smrtelného světa, mu bylo jeho učitelem výslovně nařízeno šířit vědomí Krišny v angličtině na Západ. Šríla Prabhupáda nejprve nebral poslání, které mu dal jeho duchovní mistr, s největší vážností. Ale pak četl komentář k Bhagavad-gítě napsaný Šrílou Bhaktivinodou Thákurem, který byl otcem Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího a průkopníkem hnutí pro vědomí Krišny v moderní době. Šríla Bhaktivinóda napsal, že stejně jako člověk nemůže oddělit tělo od duše v tomto podmíněném stavu, tak žák nemůže oddělit příkaz duchovního mistra od svého samotného života. Jeho Božská Milost A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda vzal tato slova velmi vážně a celý svůj další život zasvětil plnění příkazu svého Guru Mahárádže.

Šríla Prabhupáda přijímá sanjás a cestuje do Spojených států

V roce 1959 přijal Šríla Prabhupáda sanjás, řád duchovního života v odříkání, a v roce 1965, v pokročilém věku 70 let, Jeho Božská Milost přijela do New Yorku, aby naplnila posvátné poslání svých duchovních mistrů.

Šríla Prabhupáda produkoval své knihy namlouváním na diktafon. Někdy pracoval na více než pěti knihách najednou. Tyto knihy jsou věcí realizace, jak řekl: „Když dosáhnete seberealizace, automaticky napíšete svazky knih.“ A jednou z vlastností oddaného je, že je poetický. Šríla Prabhupáda byl vždy ponořen do Krišny tím, že mluvil, diktoval, zpíval o Krišnově slávě, formálně kázal na setkáních nebo plánoval expanzi hnutí pro vědomí Krišny. V sedmé kapitole Bhagavad-gíty je řečeno, že z tisíců lidí jen málo hledá dokonalost a z tisíců těch, kteří dokonalosti dosáhnou, stěží jeden zná Krišnu. Pán Krišna také v osmnácté kapitole prohlašuje, že nejdražším oddaným ze všech je ten, kdo šíří učení lásky ke Krišnovi: „Nikdy mi nebude nikdo milejší.“

Používání knihtisku ve službách Krišny

Duchovní mistr Šríly Prabhupády, Jeho Božská Milost Bhaktsiddhánta Sarasvatí, jednou nakreslil obrázek bubnu mridanga, používaného při pouličním zpívání, a vedle něj tiskařský lis. Řekl, že mridanga je slyšet několik bloků, ale tisk je slyšet po celém světě. Nazval proto tiskařský lis „velká mridanga“.

V roce 1968 vydavatelství Macmillan publikovalo Bhagavad-gítu takovou, jaká je, přeloženou do angličtiny s komentářem Šríly Prabhupády. Bhagavad-gíta je podstata celé védské literatury. Jen tato jediná kniha může člověka vysvobodit ze spárů hmotné přírody a upevnit jej ve věčné láskyplné službě Šrí Krišnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Šríla Prabhupáda také napsal souhrnnou studii o transcendentálních zábavách Krišny s názvem Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, která byla vytištěna s pomocí George Harrisona, jenž zaplatil veškeré náklady na tisk této nádherné dvousvazkové vázané edice.

Šríla Prabhupáda publikoval mnoho knih, včetně Učení Pána Čaitanji, které nastiňuje předpisy a pokyny zlaté inkarnace Pána Krišny, která se objevila v Indii před 500 lety, aby šířila zpívání Haré Krišna Mahámantry jako prostředek realizace Boha pro současný věk, a Nektar Oddanosti, vědeckou studii vývoje transcendentální lásky. Šríla Prabhupáda také přeložil celou Šrí Čaitanja-čaritámritu, sedmnáctidílný popis života a učení Pána Čaitanji a Šrímad Bhágavatam, třicet svazků popisu transcendentálních zábav Krišny, Jeho inkarnací a Jeho oddaných.

Knihy Šríly Prabhupády jsou autorizované

Literatura sestavená Šrílou Prabhupádou je autorizována učednickou posloupností, která pochází od samotného Krišny; Celoživotním posláním Šríly Prabhupády bylo věrně předávat původní porozumění vědomí Krišny bez zkreslení. Podle védské literatury je tento sestupný proces jedinou cestou k realizaci Absolutní Pravdy, protože Absolutní Pravda je mimo dosah světských spekulací a učenců.

Šríla Prabhupáda Osobně a velmi důvěrně prováděl své žáky nejpraktičtějšími problémy každodenního života. Duchovní život je velmi praktický a vzhledem k převládající hmotné atmosféře Kali-yugy často problematický. Prabhupáda napsal asi dvacet pět dopisů denně vedoucím a studentům všech svých světových center. Šríla Prabhupáda nikdy nesídlil na jednom místě, neustále cestoval sem a tam a pravidelně přednášel o Bhagavad-gítě a Šrímad Bhágavatamu.

Člověk musí přijmout nařízení duchovního mistra jako svůj život a duši

Duchovní mistr je zodpovědný za své oddané; když přijme za svého žáka upřímnou duši, slíbí, že ji vezme domů, zpátky k Bohu. Nikdo by si neměl myslet: „Ach, každý si bere duchovního mistra; také si nějakého vezmu.“ Duchovní mistr jako ozdoba nebo jako mazlíček je k ničemu. Jeho řád je třeba brát jako život a duši. Když se člověk uchýlí k nohám pravého Gurua a bude mu sloužit dvacet čtyři hodin denně, může být pokleslá duše povznesena do duchovního nebe. Platí, že pokud je duchovní mistr spokojený, může člověk udělat velký pokrok v duchovním životě. Jeden čistý, přesvědčený oddaný může svým příkladem a učením získat mnoho čistých oddaných. Tito vážní studenti, kteří chápou absolutní hodnotu duchovní úrovně života, proto uctívají duchovního mistra poctou, která náleží Bohu, protože guru je transparentní zástupce Boha, který rozdává čistou lásku k Bohu. Každý by měl brát tuto filosofii s maximální vážností.

Všechna sláva Šrílovi Prabhupádovi!

Viac informácií nájdete v samostatnom článku na našom blogu – https://reinkarnacia.sk/prabhupada-skutocny-duchovny-majster/