Tento článok sa skladá z dvoch článkov o Pánovi Vámanadévovi, prvý je z internetu, a druhý z prednášky od Surdasa prabhu. Na konci je ešte článok k zjaveniu Šrílu Jívu Goswámího.
Článok 1
Dnes slavíme zjevení Pána Vámanadéva, patnáctou inkarnaci, ve které Krišna přijal podobu trpasličího bráhmany.
Vámanadéva je avatar (inkarnace) Pána Krišny, ve které se zjevil jako trpasličí bráhmana během období intenzivního konfliktu mezi dévy (polobohy) a asury (démony). Šrímad Bhágavatam vypráví, jak asurové násilím převzali kontrolu nad vesmírem a odkázali polobohy do úkrytu. Jako trik, jak vrátit polobohům jejich určená místa, si Vámanadév vyprosil od vůdce asurů jako milodar tři kroky země. Když vůdce asurů, Bali Mahárádža, vyhověl Jeho žádosti, Pán Vámana na sebe vzal gigantickou podobu, díky které dvěma kroky pokryl zemi a celý vesmír. Jako třetí krok pak Bali Mahárádža s potěšením přijal Pánovu lotosovou nohu na svou hlavu.
Pán Vámanadév, trpasličí inkarnace
Pán Vāmanadév přišel na tento svět z lůna Aditi s lasturou, diskem, kyjem a lotosem. Měl načernalou barvu pleti a byl oblečen do žlutých šatů. Pán Viṣṇu se tak zjevil v příznivý okamžik na Śravaṇa Dvādaśī, když vyšla hvězda Abhijit. Všichni polobozi, krávy, brāhmaṇové a dokonce i roční období ve třech světech (ve vyšším planetárním systému, v meziplanetárním prostoru a na Zemi) se radovali ze zjevení Boha. Z toho důvodu se tento příznivý den nazývá Vijayā.
Když se Nejvyšší Pán, jehož tělo je sac- cid-ānanda, zjevil jako syn Kaśyapy a Aditi, oba Jeho rodiče žasli. Poté přijal podobu trpaslíka (Vāmany). Všichni velcí mudrci dali najevo svou radost a v čele s Kaśyapou Munim provedli obřad spojený s Vāmanovým narozením. Když byla Pánu Vāmanovi udílena posvátná šňůra, uctil Ho bůh Slunce, Bṛhaspati, dále bohyně vládnoucí planetě Zemi, božstvo nebeských planet, Jeho matka, Pán Brahmā, Kuvera, sedm ṛṣiů a další.
Potom Pán Vāmanadév navštívil obětní arénu na severním břehu řeky Narmady, na území zvaném Bhṛgukaccha, kde brāhmaṇové Bhṛguovské dynastie prováděli yajñi. S pásem z trávy muñja, svrchním oděvem z jelení kůže, s posvátnou šňůrou, s daṇḍou, slunečníkem a nádobou na vodu (kamaṇḍalu) v rukách vstoupil do obětní arény Mahārāje Baliho. Jeho transcendentální záře zastínila jas všech knězů, a proto všichni vstali ze svých āsanů a začali Ho opěvovat svými modlitbami. I Pán Śiva přijímá na svou hlavu vodu Gangy, která pramení z prstu na noze Pána Vāmanadéva. Proto si Bali Mahārāja po omytí Pánových nohou ihned pokropil hlavu vodou, která je omyla, a cítil, že on i jeho předkové tím byli oslaveni. Pak se Pána Vāmanadéva zeptal na Jeho blaho a vyzval Ho, aby požádal o peníze, šperky nebo cokoliv, co si přeje.
Pán Vámanadév prosí o milodary Baliho Mahárádže
Když Bali Mahārāja řekl Vāmanadévovi, jehož pokládal za syna brāhmaṇy, ať ho požádá o cokoliv, co si přeje, Pán Vāmanadév začal chválit hrdinské činy Hiraṇyakaśipua a Hiraṇyākṣi. Poté, co tak vyzdvihl rodinu, v níž se Bali Mahārāja narodil, požádal krále o tři kroky země. Jelikož to byl bezvýznamný milodar, Bali Mahārāja souhlasil, že Mu jej dá, ale Śukrācārya mu to zakázal, neboť poznal, že Vāmanadév je Viṣṇu, přítel polobohů. Poradil Balimu, aby svůj slib odvolal, a vysvětlil, že pokud se jedná o ovládnutí druhých, žert, reakci na nebezpečí, jednání pro dobro druhých a tak podobně, člověk nemusí splnit slib, který dal, a nedopustí se ničeho špatného. Touto filozofií se Śukrācārya snažil Baliho Mahārāje přesvědčit, aby Pánu Vāmanadévovi žádnou zemi nedával.
Bali Mahárádža se vzdává vesmíru
Bali Mahārāja vyslechl Śukrācāryovu instruktivní radu a na chvíli se zamyslel. Jelikož povinností hospodáře je dodržovat zásady náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku, nepřipadalo mu správné zrušit slib, který brahmacārīnovi dal. Lhát nebo nedodržet slib daný brahmacārīnovi není nikdy dobré, protože lhaní je tou nejhříšnější činností. Každý by se měl obávat reakcí, které mu mohou následovat, neboť matka Země nesnese tíhu hříšného lháře. Rozšiřování království či území vlastní říše je dočasné, a pokud nepřinese prospěch obyvatelstvu, nemá žádnou cenu. Dříve všichni významní králové a vládci vždy rozšiřovali svá panství s ohledem na blaho obyčejných lidí. Někdy při těchto taženích pro blaho obyvatelstva významní muži obětovali i svůj život. Říká se, že ten, kdo se proslavil svým jednáním, žije stále a nikdy neumírá. Kṣatriya by tedy měl žít pro slávu, neboť tak nic neztratí, ani kdyby přitom zchudl. Bali Mahārāja si říkal, že i kdyby tento brahmacārī, Vāmanadév, byl Pán Viṣṇu a jeho milodar by přijal a pak ho ještě zajal, Bali by Mu to přesto nevyčítal. Po zvážení všech těchto okolností Bali Mahārāja nakonec daroval vše, co měl.
Pán Vāmanadév se potom okamžitě zvětšil do vesmírného těla. Jeho milostí mohl Bali Mahārāja vidět, že Pán prostupuje vším a že vše spočívá v Jeho těle. Viděl Pána Vāmanadéva jako nejvyššího Viṣṇua, s helmicí, žlutými šaty, znakem Śrīvatsa, drahokamem Kaustubha, květinovou girlandou a ozdobami po celém těle. Pán postupně pokryl povrch celého světa a zvětšením svého těla pokryl celé nebe. Rukama pokryl všechny strany a svým druhým krokem zabral celý vyšší planetární systém. Nezbylo tedy žádné prázdné místo, kam by mohl umístit svůj třetí krok.
Pán bere Baliho Mahárádže do zajetí
Svým druhým krokem Pán Vāmanadév dosáhl nejvyšší planety ve vesmíru, Brahmaloky, jejíž krásu zastínil září svých nehtů na nohách. Pán Brahmā v doprovodu velkých mudrců, jako je Marīci, a vládnoucích božstev všech vyšších planet proto přednesl Pánovi pokorné modlitby a začal Ho uctívat. Omyli Pánovy nohy a obětovali Mu všechny předměty používané při uctívání. Ṛkṣarāja Jāmbavān Ho oslavoval hrou na trubku. Démoni se velice rozhněvali, když Bali Mahārāja přišel o veškeré vlastnictví. Ačkoliv je varoval, aby to nedělali, zvedli proti Pánu Viṣṇuovi své zbraně. Všichni pak byli poraženi věčnými společníky Pána Viṣṇua a na příkaz Baliho Mahārāje sestoupili na nižší planety ve vesmíru. Garuḍa, který přepravuje Pána Viṣṇua, poznal Pánův záměr, a ihned spoutal Baliho Mahārāje Varuṇovými provazy. Když byl Bali Mahārāja takto zbaven veškeré moci, Pán Viṣṇu ho požádal o třetí krok země. Cenil si králova odhodlání a čestnosti, a když Bali Mahārāja nedokázal splnit svůj slib, přisoudil mu planetu Sutala, která je lepší než nebeské planety.
Bali Mahárádža se vzdává svého života
Bali Mahārāja byl nesmírně čestný. Jelikož nedokázal dodržet svůj slib, dostal velký strach — věděl totiž, že ten, kdo nedostál čestnému jednání, pozbývá v očích veřejnosti jakékoliv ceny. Vznešený člověk snese i utrpení v pekle, ale velice se bojí ostudy za nedodržení svého slibu. Bali Mahārāja s radostí přijal trest Nejvyšší Osobnosti Božství. K jeho dynastii patřilo mnoho asurů, kteří vlivem nepřátelství vůči Viṣṇuovi dosáhli vyššího postavení než mnoho mystických yogīnů. Bali Mahārāja zvláště vzpomínal na odhodlání Prahlāda Mahārāje v oddané službě. Po zvážení všech těchto skutečností se rozhodl poskytnout pro třetí krok Viṣṇua svou vlastní hlavu. Vzal také v úvahu, jak se vznešené osobnosti s touhou uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství vzdávají i rodinných vztahů a hmotného vlastnictví. Někteří pro uspokojení Pána dokonce obětují své životy, jen aby se stali Jeho osobními služebníky. Bali Mahārāja se proto pokládal za úspěšného, neboť následoval příklad předchozích ācāryů a oddaných.
Polobozi získávají zpět nebeské planety
Velká duše Bali Mahārāja pochopil, že oddaná služba pod ochranou lotosových nohou Pána ve stavu úplné odevzdanosti je tím nejvyšším, co lze v životě získat. Ujištěn o tomto závěru, se srdcem zaplaveným extatickou oddaností a očima plnýma slz se poklonil Osobnosti Božství a pak se odebral se svými společníky na planetu Sutala. Tak Nejvyšší Pán splnil touhu Aditi a dosadil Pána Indru do jeho původního postavení.
Prahlāda Mahārāja, který si byl vědom Baliho propuštění, poté popsal transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství v tomto hmotném světě. Velebil Nejvyššího Pána za to, že tvoří hmotný svět, na všechny hledí stejně a k oddaným je nesmírně štědrý, jako strom přání. Řekl dokonce, že Pán je laskavý nejen ke svým oddaným, ale i k démonům. Tak popsal Jeho neomezenou bezpříčinnou milost. Pak se sepjatýma rukama složil Pánu uctivé poklony, obřadně Ho obešel a ve shodě s Pánovým nařízením se rovněž odebral na planetu Sutala.
Pán potom přikázal Śukrācāryovi, aby uvedl, jakých chyb a nedostatků se Bali Mahārāja při oběti dopustil. Śukrācārya se pronášením Pánova svatého jména zbavil ploduchtivého jednání a vysvětlil, jak může zpívání zbavit podmíněnou duši všech chyb. Potom Baliho oběť dokončil. Všichni velcí světci prohlásili Pána Vāmanadéva za příznivce Pána Indry, jelikož ho přivedl zpátky na jeho nebeskou planetu. Uznali, že Nejvyšší Osobnost Božství udržuje v chodu celý vesmír. Indra byl i se svými společníky nesmírně šťastný; posadil Pána Vāmanadéva před sebe a ve vlastním letadle se vrátili na nebeskou planetu. Všichni polobozi, světci, Pitové, Bhūtové a Siddhové Pána Viṣṇua po zhlédnutí Jeho úžasných činností v obětní aréně Baliho Mahārāje znovu a znovu oslavovali. Kapitola končí prohlášením, že opěvovat slavné činnosti Pána Viṣṇua a naslouchat o nich je nejpříznivějším úkolem podmíněné duše.
Zatímco se Bali Mahārāja, svázán Varuṇovými provazy, modlil k Pánu, objevil se tam jeho děd Prahlāda Mahārāja a objasnil, jak Nejvyšší Pán osvobodil Baliho Mahārāje tím, že mu lstí odebral veškeré vlastnictví. Pán Brahmā a Baliho manželka Vindhyāvali opěvovali v Prahlādově přítomnosti svrchovanost Nejvyššího Pána. Jelikož Bali Mahārāja odevzdal Pánovi vše, prosili, aby byl propuštěn. Pán potom vysvětlil, že pro neoddaného je bohatství nebezpečím, zatímco je-li oddaný bohatý, jedná se o Pánovo požehnání. Nejvyšší Pán byl s Balim Mahārājem spokojen, a proto poskytl pro jeho ochranu svůj disk a slíbil, že zůstane s ním.
(Šrímad Bhágavatam 8.18-23)
chalayasi vikramaṇe balim adbhuta-vāmana
pada-nakha-nīra-janita-jana-pāvana
keśava dhṛta-vāmana-rūpa jaya jagadīśa zajíc
Ó Kéšavo! Ó Pane vesmíru! Ó Pane Hari, který jsi přijal podobu trpaslíka-brahmany! Všechna sláva Tobě! Ó úžasný trpaslíku, svými masivními kroky klameš krále Baliho a vodou Gangy, která vytékala z nehtů tvých lotosových nohou, osvobozuješ všechny živé bytosti v tomto světě.
Výňatek z přednášky Šríly Prabhupády o zjevení Pána Vámanadéva z 24. září 1972
pañcadaśaṁ vāmanakaṁ
kṛtvāgād adhvaraṁ baleḥ
pada-trayaṁ yācamānaḥ pratyāditsus
tri-piṣṭapam
[SB 1.3.19]
V patnácté inkarnaci na Sebe Pán vzal podobu trpaslíka-brāhmaṇy (Vāmany) a vypravil se do místa, na kterém Mahārāja Bali prováděl oběti. I když ve skutečnosti chtěl získat zpátky království tří planetárních soustav, požádal pouze o tři kroky země.
Šríla Prabhupáda: Bali Mahárádža byl vnukem Prahláda Mahárádže. Narodil se tedy v démonské rodině. Prahlád i Bali jsou naši áčárjové. Náboženské zásady nelze přijmout od nějakého darebáka. Musíme je získat od autorit. Bali Mahárádža je tedy jednou z autorit. Z dvanácti autorit je první Pán Brahmá, další Nárada, další Pán Šiva, pak další Kumárové, pak Kapiladéva, pak Manu, Vaivasvata Manu, pak Prahláda Mahárádža, pak Janaka Mahárádža, pak Bhíšmadéva, pak Bali Mahárádža, pak Šukadéva Goswámí a pak Yamarája.
Transcendentální témata nelze pochopit pouze suchou spekulací a argumentací. Nemůžete porozumět, ani čtením védské literatury. Závěr je, že musíte následovat ty, kteří jsou autoritami. Dharmasya tattvaṁ nihitaṁ guhāyāṁ mahājano yena gataḥ sa panthāḥ [Cc. Madhya 17.186]. Guhā. Guhā znamená jeskyně, horská jeskyně a guhā znamená srdce. Předpokládejme tedy, že v horské jeskyni je něco velmi cenného a vy nevíte, jak to najít. Ale pokud znáte někoho, kdo to ví, tak ho můžete následovat, že „On tam jde, tak mohu jít za ním…“
Náboženské principy tedy nelze vyrobit ani vytvořit spekulací. Takže ve skutečnosti nemůže být mnoho náboženství. Teorie, že existuje tolik náboženských systémů, ve které mohu věřit, je darebná. Není tomu tak. Pak by se všechno, v co někdo věří, mohlo jen tak stát náboženstvím? Ne. Náboženství znamená dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam (SB 6.3.19). Náboženství znamená zákony dané Bohem. To je náboženství.
Člověk si ho nemůže vymyslet. Stejně jako právo. Státní právo může dát vláda. Nemůžete sami stanovit právo. Nikdo se nebude starat o vámi dané zákony. Státní zákon říká: „Musíte udržovat své auto v pořádku. Jakmile se rozsvítí červené světlo, musíte zastavit.“ Pokud ho porušíte, budete potrestáni, i když je to velmi primitivní věc. Podobně náboženství znamená zákon Boží. Nemůžete ho porušit. Pokud porušíte, budete potrestáni. Pokud si myslíte, že „Tento náboženský systém je velmi fixní. Dovolte mi, abych si vytvořil své vlastní náboženství“, tak tento druh náboženství védská kultura nepřijímá.
A když je skutečné náboženství porušováno… Yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati… [Bg. 4,7]. Glāniḥ znamená porušení. Tadātmānaṁ sṛjāmy aham. V té době přichází Nejvyšší Pán nebo Jeho zástupce, aby založil skutečné náboženství. To je uvedeno v Bhagavad-gítě = dharma-saṁsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge (Bg. 4,8]. Dharma-saṁsthā… Skutečná náboženská zásada. Skutečná náboženská zásada znamená dodržovat zákony Nejvyššího Pána, Boha. Lidé ale nevěří v Boha. Každý je Bůh. Já jsem Bůh, ty jsi Bůh, on je Bůh, každý je Bůh. Takže jakýkoli zákon, který si dáte, se stane vaším náboženstvím. To se děje. Bůh ale není tak laciný, abyste se stali Bohem, já se stal Bohem, on se stal Bohem…
śāstra říká: kṛṣṇas tu bhagavān svayam (SB 1.3.28). Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ. Bůh je Krišna, Nejvyšší Pán, původní Bůh. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda [Bs. 5.1]. Bůh, Krišna, také v Bhagavad-gītě říká: mattaḥ parataraṁ nānyat (Bg. 7,7] = „Není vyšší autority než já.“
Vedānta-sūtra také říká: janmādy asya yataḥ (SB 1.1.1) = původní zdroj všeho. Kdo je tím původním zdrojem? Bůh. Kdo je ten Bůh? Krišna. Krišna říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate [Bg. 10,8] = „Jsem původem všeho.“ Iti matvā bhajante māṁ budhā bhāva-samanvitāḥ. „Ti, kdo jsou budha… “ Budha znamená ten, kdo ví, ten, kdo je v poznání. Bhāva-samanvitāḥ. Bhāva-samanvitāḥ, zná vše v extázi: “Ó, zde je Bůh.” Budhā bhāva-samanvitāḥ.
ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ
[Bg. 10,8]
Takže tam je všechno. Bůh je tam. Jeho jméno je tam. Jeho adresa je tam. Jeho zákon je tam. Všechno je tam. Ale darebáci to nepřijmou. To je pozice. Proto musíme následovat mahājana. Bali Mahárádža je tedy jedním z mahājanů. Jak se stal mahājana? Protože se plně odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství, tomuto Vámanadévovi, inkarnaci…, keśava dhṛta-vāmana-rūpa.
Bali Mahárádža byl tedy velmi mocný a dobyl celý vesmír, dokonce porazil i všechny polobohy. Višnu je vždy nakloněn polobohům, protože polobozi jsou Jeho oddaní. Rozdíl mezi súrou a asurou je, že asura znamená závistivý vůči polobohům.
Vždy existují dvě třídy lidí. Někdy je jedna třída početnější a jindy druhá. Dvau bhūta-sargau loke [Bg. 16,6]. „Existují dvě třídy lidí, živých bytostí.“ Daiva āsura eva ca. „Jedni se nazývají daiva, polobozi, a druzí se nazývají āsura. „Tak kdo je daiva?“ Viṣṇu-bhakto bhaved daiva: „Ti, kdo jsou oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Višnua, se nazývají polobozi neboli vaišnavové.“ Všichni vaišnavové jsou polobozi. A ti, kteří nejsou, jsou asurové. Āsuras tad viparyayaḥ. „Každý, kdo je proti Višnuovi, se nazývá asura.“
Někdy se tedy milostí Nārady také vaišnavové zjeví v démonské rodině. Stejně jako Prahláda Mahárádža se milostí Nārady stal velkým oddaným, ačkoli se narodil ateistickému otci Hiraṇyakaśipuovi. Úkolem Nārady Muniho je tedy cestovat po celém vesmíru a dělat z bytostí vaišnavy.
Vámanadév šel tedy na Baliho Mahárádže pomocí triku. Krišna ví, že Bali Mahárádža byl vnukem Prahláda Mahárádže a v srdci byl velkým oddaným. Věděl to. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe ‚rjuna tiṣṭhati [Bg. 18,61]. Pán sídlí v srdci každého. Zná všechny. Proto, aby vrátil zpět království zabraná polobohům, udělal trik. Bali Mahárádža prováděl velkou oběť, Bali-dhare. Vámanadév tak přišel a zeptal se Baliho: Bali Mahárádži, vykonáváš tak velkou oběť. Stojím u tvých dveří. Jsem bráhmana. Dáš mi laskavě nějaký dar?“ „Ano, proč ne? Toto vše je mé… Dám ti. Cokoli budeš chtít, to ti dám.“
Démonův duchovní mistr Šukráčárja byl velmi vzdělaný učenec. Věděl všechno, i to, že Vámanadév je inkarnací Višnua a že přišel Baliho podvést. Varoval Baliho, že si sice něco vyžádá, ale pak sebere úplně všechno. Někdy tedy Nejvyšší Pán i podvádí kvůli oddanému. Nicméně to není podvádění. Stejně jako někdy otec podvádí syna. Například když jsou dva bratři, malí chlapci, a jeden vezme něco tomu druhému. Pak se o to perou a ten druhý pláče, že mu první tu věc vzal. Otec tedy řekne: „Mé drahé dítě, dáš mi to laskavě?“ První dítě předá věc otci a ten ji dá prvnímu synovi. Chápete?
Takže někdy Bůh musí z náklonnosti podvádět. Ve skutečnosti to není podvádění. Ale sklon k podvádění je v Bohu. Kde jinak bychom ho brali? Ale my používáme podvádění pro náš vlastní smyslový požitek. Pokud použijete tento sklon k podvádění pro Krišnovo uspokojení, pak je to v pořádku.
Manimiti kṛtaṁ pāpaṁ puṇyāyaiva kalpate.
Bali Mahárádža byl tedy podveden… On byl podveden, ale stal se vítězem. Tento Šukráčárja tedy řekl Balimu Mahárádžovi: „Nic tomuto Vámanovi neslibuj. Je to Pán Višnu. Přišel tě podvést.“ Baliho náhle osvítilo: „Ó, to je Pán Višnu? Ale ty jsi mě učil, že vše by mělo odevzdáno Višnuovi. Takže pokud Višnu přišel k mým dveřím, proč mě žádáš, abych mu nic nesliboval?“ To tedy znamená, že Šukráčárja hrál na obě strany. Něco vyučoval a teď najednou říká něco jiného. Bali proto řekl: „To nemohu přijmout. Ode dneška se vzdávám tvé společnosti. Chceš mi zabránit, abych vše nabídl Višnuovi? Ach, takového duchovního mistra nechci.“ kdokoli, kdo není oddaný Višnua nebo vaišnava, se nemůže stát guruem. To je příkaz śāster. Ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro mantra-tantra-viśāradaḥ (Padma Purāṇa). Učený Bráhmana zná své bráhmanské povinnosti velmi dobře. Stejně jako Šukráčárja.
Ṣaṭ-karma-nipuṇaḥ. Brāhmaṇa má šest druhů zaměstnání = paṭhana-pāṭhana yajana-yājana dāna-pratigraha. Brāhmaṇa by měl být velmi učený, měl by učit ostatní také védskému poznání, paṭhana-pāṭhanu. Yajana-yājana. Musí být oddaným nebo velkým uctívačem a měl by také učit ostatní, jak uctívat. Yajana-yājana. Dāna-pratigraha. Přijme milodary od druhých a znovu je bude dávat druhým. Toto je šest povolání brāhmaṇy.
śāstra tedy říká: ṣaṭ-karma-nipuṇo vipraḥ: „ Brāhmaṇa, dobře obeznámený s povinnostmi bráhmanských povinností“ a mantra-tantra-viśāradaḥ, „a odborník na studium manter, védských manter a tantry a další védské literatury. “avaiṣṇavo gurur na sa syāt, „ale pokud je avaiṣṇava,“ což znamená, že neuctívá Pána Višnua, ale jiné polobohy, „nemůže se stát guruem. „To není povoleno.“ Nemůžete se stát guruem. Ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro mantra…
Takže tento Šukráčárja byl proti Višnuovi. Bali Mahárádža ho tedy okamžitě odmítl. Stal se proto příkladným mahājanem. Protože se nemůžete vzdát svého duchovního mistra. To je velký hřích. Po přijetí přebírá duchovní mistr odpovědnost za žáka. A žák také musí být poslušný duchovnímu mistrovi pro život, pro dobro. O tom je ten vztah. Pokud tedy někdo odmítne duchovního mistra, stane se velkým hříšníkem. Bali tedy svého duchovního mistra odmítl. Ten to však učinil na základě šáster, protože měl námitky proti uctívání Višnua. Proto by měl být takový duchovní mistr odmítnut. A proto se Bali stal mahájanem, autoritou.
Každý, kdo brání uctívání Nejvyššího Pána, by měl být okamžitě odmítnut. To je bhakti. Ānukūlyasya saṅkalpa prātikūlyam varjanam. Je třeba přijmout vše, co je příznivé pro rozvoj vědomí Krišny; cokoliv nepříznivého by mělo být odmítnuto. Toto je śaraṇāgati. Ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam [Cc. Madhya 19.167].
Musíme uctívat Krišnu čímkoliv, co je příznivé. Není to tak, že mikrofon je hmotný, tak ho nemohu použít. Existují někteří takzvaní transcendentalisté, kteří to tvrdí. Ale proč ne? Když budu mluvit přes mikrofon, mohu tak lépe sloužit Krišnovi. Proč bych to neměl přijmout? Takže ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam — vše, co je příznivé pro službu Krišnovi, přijmeme. Vše koneckonců patří Krišnovi. Īśāvāsyam idaṁ sarvam (Īśo mantra 1). Nic ti nepatří. Jsme prostě zloději. Používáme Krišnův majetek pro vlastní smyslový požitek. Stena eva sa ucyate [Bg. 3.12]. Všichni zloději.
A takto Bali Mahárádža zvítězil. Vlastně mu nic nepatřilo. Takže Krišna, aby ho zachránil před touto krádeží, k němu přistoupil: „Můj drahý Bali Mahárádži, dáš Mi laskavě tři kroky země?“ A poté, co Bali odmítl svého duchovního mistra, který se stavěl proti, slíbil: „Ano, dám.“
Jedním krokem byla pokryta celá spodní část vesmíru. Druhým krokem byla pokryta horní část vesmíru. Třetí krok však ještě zbýval. Vámanadév se tedy zeptal: „Nyní, Bali mahárádži, celý tvůj majetek zabraly mé dva kroky. Kam mám udělat třetí krok?“ Bali Mahárádža řekl: „Ano, je tu místo. Jen vlož Své nohy… nohu na mou hlavu.“
Bali Mahárádža tedy tímto způsobem odevzdal vše. Sarvātma-svāpateyam. On, vlastní majetek a vlastní tělo, vše zasvěcené Krišnovi. Stal se mahājana. Existuje devět procesů bhakti:
śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
[SB 7.5.23]
Bali Mahárádža tedy zasvětil ātma-nivedana, všechno = svůj majetek, své vlastní tělo, všechno. Výměnou za to se Pán Vámana stal jeho vrátným. Vámanadév tedy řekl: „Můj drahý Bali Mahárádži, jsi tak velký oddaný. Takže na oplátku za tvou službu zůstanu navždy tvým vrátným.“
Tím, že Krišnovi nabídneme vše, nikdo neprohraje. Vždy si musíte pamatovat… Vždy získáte, nejvíc získáte. Protože koneckonců všechno patří Krišnovi. Proč bychom měli pošetile říkat: „To je moje. Toto je taky moje.“? Ahaṁ mameti [SB 5.5.8]. Janasya moho ‚yam. Tomu se říká iluze. Nic mi nepatří, ale myslím si, že „Tohle je moje, tohle je moje, tohle je moje.“ Celý svět se tak děje. Ahaṁ mameti. „Jsme Američané,“ „Jsme Indové“, „Toto patří mně,“ „To patří tobě.“ Děláme takové, řekněme, akcionáře. Ale podílíme se na cizím majetku.
Vše patří Bohu. Nejen tento svět – existuje mnoho milionů a milionů planet. Sarva-loka-maheśvaram. Loka znamená planeta. Krišna říká: sarva-loka-maheśvaram. Bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka… [Bg. 5,29]. On je majitel. Ale my rozlišujeme = „Toto je Američan“, „Toto je Ind“. Ale jak dlouho zůstaneš Američanem a Indem? Řekněme, padesát let? Pokud se tedy staneš psem, kdo bude ochraňovat tvou zemi? To se děje. Nic nám nepatří.
Přijměte, že vše patří Krišnovi a my všichni jsme potomky Krišny. Každý má právo na majetek otce, ale ne na zasahování do majetku jiných. Tena tyaktena bhuñjīthā mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam (Īśo mantra 1). Pokud lidé přijmou tuto filosofii, pak se celý svět stane Vaikuṇṭhou. Není tam žádný svár. Není… Všechno bude šťastné.
Děkuji mnohokrát.
Článok 2
Vámana Dvadáši
Surdas prabhu: Haré Krišna drahí oddaní. Dnes oslavujeme sviatok zjavenia Pána Vámanadéva. Teraz ste prečítali príbeh s Pánom Vamadévom a môžete mať nejaké otázky.
Publikum: V jednom článku som čítala, že Bali Maharádž bol poslaný na Pataloku, alebo Sutaloku. Pretože informácie sú rôzne.
Surdas prabhu: Nie je nič zvláštne na tom, že informácie sú rôzne, pretože popisov k Pánovi Vamanadévovi je okolo tridsať. Sú tam rôzne verzie, ktoré sa líšia. No hlavná verzia hovorí o tom, že bol na Sutale. Sutala je podzemná planéta.
Rozdiel medzi démonmi a polobohmi
Častokrát keď hovoríme slovo démon, tak sa k tomu vkladá význam založený na kresťanskej koncepcii. Tento preklad nie je najšťastnejší. Správne sa povie Daitya. Nakoľko ľudia nerozumejú čo znamená Daitya, tak sa to prekladá ako démon. V krátkosti sa vám pokúsim opísať tento koncept. Pretože bez pochopenia tohto bude ťažké pochopiť čo sa deje.
Keď sa vesmír prejavil, tak bol prázdny, neboli v ňom živé bytosti. Preto Brahma stvoril určité množstvo svojich synov. Na tomto sa celá vec zastavila. Po tom všetkom sa niektorý z jeho potomkov stal prarodičom živých bytostí. Jedným z takýchto prarodičov bol Kašyapa Muni. Mal veľa žien. Napríklad od jeho ženy Kadru sa narodili všetky hady. Taktiež mal aj dve ženy Diti a Aditi. Od Aditi mal dobré deti. Od Diti mal zlé deti. Deti Diti boli Hiranyakša a Hiranyakašipu. Hiranyakašipu mal tiež deti, napríklad Prahláda Maharádža. Deti, ktoré sa rodili od Diti začali nazývať Daityovia. Tie deti, ktoré pochádzali od Aditi sa nazývali Adityovia.
Adityovia sa prekladajú ako polobohovia, lebo boli priazniví k oddanej službe. Daityov začali nazývať démonmi, pretože súperili s Bohom. Napríklad Hiranyakša bojoval s Varahadévom a Hiranyakašipu bojoval s Nrsimhadévom. Všetci boli v skutočnosti potomkami Kašyapu Muniho. Preto polobohom, Adityom dali všetky planéty, ktoré sa nachádzajú nad Zemou a Daityom dali planéty, ktoré sa nachádzajú nižšie ako Zem.
Démoni čas od času bojujú s polobohmi, aby kontrolovali celý vesmír. My si myslíme, že planéty démonov sú peklo. No peklo je zvláštne miesto. Toto miesto kontroluje Jamarádž. Tam sa nachádzajú ľudia, ktorí sa dopustili hriechov, predtým ako sa narodia do ďalšieho tela. Čo sa týka planét démonov, tak na niektorých sú veľmi zlé podmienky, ale na mnohých sú veľmi dobré podmienky pre život. Sú tam rajské a pôžitkárske podmienky. Je tam oveľa silnejší pôžitok ako na planétach polobohov, pretože démoni sa vyznajú v pôžitkoch. Preto keď Vámanadév navrátil spravodlivosť, tak povedal, že démoni žijú nižšie ako Zem a polobohovia vyššie ako Zem. Bali Maharádža poslal na Sutaloku a povedal mu, že život tam bude lepší ako na rajských planétach. Okrem toho sľúbil Bali Maharádžovi, že bude neskôr Indrom.
Inými slovami, keď hovoríme o démonoch a polobohoch, tak sú to rôzne príbuzenské klany, ktoré si navzájom konkurujú. Konkurujú, aby boli najdôležitejší vo vesmíre.
Mená Pána Vámanadéva
Celkovo je príbeh o Vámanadévovi veľmi populárny. Sú tri verzie toho, ako sa zjavil. V ôsmom speve Šrímad Bhágavatamu je popísaný tretí príbeh. Zaujímavé je to, že v Rigvéde sa tiež popisuje Trivikrama. Popisuje sa tam Pán Višnu, ktorý robí tri veľké kroky. Krama znamená krok. Trivikrama znamená tri veľké kroky. Je veľké množstvo zobrazení a chrámov Vamanadéva, kde robí svoje kroky. Ešte Vámanadévu volajú Upendra. Upendra je mladší brat Indru. Ďalšie meno je Aditi dukhakha. Dukha znamená nešťastie. Aditi dukhakha znamená ten, kto zabil nešťastie Aditi.
Kroky Pána Vámanadéva
Vysvetlenie či robí prvý, druhý, alebo tretí krok: Ak má jednu nohu nadvihnutú na úrovni kolena druhej nohy, tak robí prvý krok. Keď je noha zdvihnutá na úroveň brucha, tak to je druhý krok. Ak je noha zdvihnutá na úroveň hlavy, tak to znamená, že sa pokúša urobiť tretí krok.
Príbeh s Pánom Vámanadévom, kde učí oddanosti
Tento príbeh s Pánom Vámanadévom je veľmi dôležitý. Učí oddanosti, pretože Bali Maharádž je zosobnením princípu plnej oddanosti. Analýzou tohto príbehu môžeme dospieť k veľa záverom. Napríklad v Brihad Bhagavatamrite sa popisuje, že keď Nárada uvidel Indru, ktorý sa klaňal Vámanadévovi, tak Indra plakal. Plakal, pretože sa cítil ponížený Vámanadévom. Vyznieva to veľmi čudne, ale je to tak. Možno to vysvetlím, ale až neskôr. Verte tomu, že je veľmi veľa zaujímavých vecí spojených s Pánom Vámanadévom.
Bolo by dobré okomentovať ten príbeh, ktorý sa odohral medzi Bali Maharádžom a Vámanadévom. Tento príbeh je v ôsmom speve Bhagavatamu a to už je veľmi blízko k desiatemu spevu. Treba pochopiť, že prvých deväť spevov nás chce pripraviť na desiaty spev. Príbeh s Pánom Vámanadévom je najdôležitejší z celého ôsmeho spevu. Ako som už povedal, hlavná téma je téma oddanosti. Vždy si to musíme pamätať.
Démoni a polobohovia neustále medzi sebou bojovali a v určitom momente polobohovia zvíťazili nad démonmi. Indra porazil Baliho Maharádža. Vyvinuli sa z toho dva príbehy, jeden s Indrom a druhý s Bali Maharádžom.
Príbeh s Indrom
Keď Indra zvíťazil, tak bol veľmi pyšný. Všetci ho oslavovali. Tak je to vždy, keď niekto dosiahne taký veľký úspech. Všetci ho oslavovali a on bol veľmi šťastný a spokojný. V ten moment prišiel do paláca kde bol Indra, Brihaspati. Brihaspati je učiteľ polobohov. Indra sa ocitol v nepohodlnej situácii. Rozmýšľal nad tým prečo prišiel. Pomyslel si: „Všetci ma oslavujú, je mi dobre. Čo mám teraz robiť? Teraz mu musím prenechať miesto, musím ho začať oslavovať a to sa mi nechce.“ Netešil sa z príchodu Brihaspatiho. Nakoľko bol Brihaspati veľmi múdry, tak sa tomu dovtípil a odišiel z paláca Indru. Indra ho kvôli svojej pýche urazil. V astrológii je Brihspati planéta Jupiter.
Príbeh s Bali Maharádžom
Súvisí s tým, že Bali Maharádž prehral . Šukráčárya je učiteľ démonov. V astrológii je Šukráčárya planéta Venuša. Venuša inšpiruje, dáva život, a preto má Šukráčárya tajný liek, ktorý sa volá Sandžívani. Pomocou tohto lieku vie oživiť mŕtvych. Takýmto spôsobom Šukráčárya oživil všetkých démonov, ktorí boli mŕtvi. Bali Maharádž bol za to veľmi vďačný.
Indra sa zachoval zle vo vzťahu ku guruovi a Bali Maharádž dobre. Preto mohol Šukráčárya získať na stranu démonov brahmanov z rodu Bhrigua. Šukráčárya a bráhmani začali Bali Maharážovi pomáhať. Bali Maharádž je vnukom Prahláda Maharádža.
Oddanosť
Prahlád Maharádž mu požehnal oddanosťou k Bohu. Keď má človek v sebe oddanosť, tak sa rozširuje na celé jeho okolie. Neexistuje taká situácia, že je človek oddaný Boha a správa sa zle k iným ľudom naokolo. Ak má človek oddanosť k Bohu, tak sa rozširuje aj na všetky bytosti okolo neho. Na všetkých jeho blízkych, kamarátov, príbuzných atď. Šukráčárya a tí brahmani cítil vo vnútri Bali Maharádža oddanosť, a preto boli šťastní, že sa s ním môžu združovať. To je veľmi dôležité.
Bali Maharádž ovláda celý vesmír
Pozrieme sa na koniec tohto príbehu. Kde sa v konečnom dôsledku ocitol Vámanadév? Vámanadév sa stal ochrancom Bali Maharádža na Sutale. Vámanadév je mladší brat Indru. Je syn Aditi a nachádza sa na planéte démonov. Prečo tomu tak je? Logické by bolo predpokladať, že bude spolu s Indrom. No nestalo sa tak, pretože samotný začiatok tohto príbehu nám dáva na to odpoveď, pretože vidíme vzťah Indru k svojmu guruovi a Bali Maharádža k svojmu guruovi. Indra si pomyslel, že mu je prekážkou, keď si užíva svoju slávu. Bali Maharádž je veľmi vďačný Šukráčáryovi a prejavuje mu lásku. Preto Šukráčárya a bráhmani videli, že vnútri u Bali Maharádža je oddanosť a vďačnosť. Chcú sa združovať s takým človekom. Preto Šukráčárya a bráhmani usporiadali veľmi veľkú obeť. Táto yajna sa volá Višvadžit. Višva znamená vesmír. Džit znamená zvíťaziť. Višvadžit je yajna, ktorá je potrebná k tomu, aby Bali Maharádž ovládol celý vesmír. Ako výsledok tejto yajne vznikol voz, ktorý bol neporaziteľný. Zjavili sa tam aj veľmi silné zbrane. Indra sa veľmi znepokojil, keď zistil, že Bali Maharádž uskutočňuje túto yajnu. Opýtal sa Brihaspatiho čo má robiť. Brihaspati mu povedal, že prehrá a že bude musieť odísť zo svojho teritória, pretože pokiaľ Bali Maharádž neurazí brahmanov a Šukráčáryu, tak bude neporaziteľný. Takýmto spôsobom Bali Maharádž ovládol celý vesmír.
Zjavenie Pána Vámanadéva
Kašyapa Muni bol v tomto čase v lese. Odišiel do lesa na niekoľko rokov a iba občas sa vracal domov. Preto nebol informovaný o tom, čo sa dialo zatiaľ čo bol v lese. Keď prišiel domov, tak uvidel, že jeho žena Aditi bola veľmi nešťastná. Aditidukha. Uvidel, že v jeho dome je neporiadok. Opýtal sa Aditi čo sa stalo. Rozpovedala mu, že jej deti vyhnali a popri tom plakala. Začala prosiť Kašyapa Muniho, aby jej pomohol riešiť tento problém. Dal jej pokyny a ona odpovedala, že urobí všetko tak, ako jej povedal. Dal jej payovratu. Povedal jej, že za dvanásť dní sa zjaví samotný Pán. Vo februári uskutočnila payovratu a skutočne sa zjavil Boh Višnu. Pán Višnu jej povedal, že vie čo chce. Že chce byť šťastná na úkor nešťastia svojej sestry. Pán Višnu pochopil túžbu Aditi. Chcela byť šťastná, no na úkor toho, že iní budú nešťastní.
Príklad s Aditi je veľmi dôležitý. Na jednej strane vidíme jej materiálne túžby, chce aby mala naspäť kráľovstvá, aby boli jej deti šťastné, no neprekáža jej, že iné deti jej muža od druhej ženy budú nešťastné, a to je problém. No má plus a to je, že je oddaná svojmu mužovi. Opäť je reč o oddanosti. Jej oddanosť stačila na to, aby sa jej narodil Boh, ale nebola dostatočná, aby s ňou Vámanadév ostal. Chcela vrátiť kráľovstvo a Bali Maharádž bol schopný svoje kráľovstvo odovzdať.
Prečo Vámanadév ostal s Bali Maharádžom a neostal s Aditi? To je oddanosť.
Keď sme čítali Krišna knižku, tak Vasudéva a Dévaki mali tretí krát ako dieťa Boha.
Prvý krát sa volali Sutapa a Prišni. Meno Boha bolo Prišnigarbha.
Druhý krát sa volali Aditi a Kašyapa Muni. Meno Boha bolo Vámanadév.
Tretí krát sa volali Vasudéva a Dévaki. Meno Boha bolo Krišna.
Takto sa vyvíjal ich vzťah s Bohom.
Pán jej povedal, aby nepovedala, že sa jej zjavil. To teraz nebudem komentovať, aj keby sa k tomu dalo niečo povedať. Aby sme nestratili hlavnú myšlienku. Za deväť mesiacov sa Aditi narodil Vámanadév. Dnes je Vámana dvadáši, kedy sa zjavil.
Prečo sa Bali Maharádž odovzdal?
Vámana znamená trpaslík. Narodil sa hneď ako malý chlapec. Bol trpaslík. Polobohovia mu dali rôzne dary. Dali mu dáždnik, palicu. Bhú mu darovala kožu z jeleňa. Boh Slnka mu dal Gayatri mantru. Brahma mu dal brahmanskú šnúru atď.. Potom sa Vámanadév pozrel na Aditi a povedal, že jej vráti kráľovstvo. Mala na výber a mohla mu povedať, aby s ňou ostal. Takýmto spôsobom prišiel Vámanadév za Bali Maharádžom. V tomto čase Bali Maharádž uskutočňoval yajnu. Prvá yajna, ktorú uskutočnili brahmani bola Višvadžiť, a teraz uskutočňoval sto Ašvamedha yajní, aby upevnil svoju vládu nad týmto svetom. Ašvamedha yajna sa robí na to, aby sa upevnila vláda nad niečím. Judhišthír ju tiež urobil keď zvíťazili na Kurukšetre. Bali maharádž uskutočnil sto Ašvamedha yajní.
Keď Pán Vámanadév prišiel, tak si Ho nikto nevšimol, videli, že tam je iba nejaký dáždnik. Potom Ho všetci zbadali a tak žiaril, že potlačil žiaru ohňa. Keď Bali Maharádž zbadal Vámanadéva, tak sa v ňom definitívne zjavila oddanosť. Je veľmi dôležité, že Pán Vámanadév nevidel len Bali Maharádža, ale iba Bali Maharádž sa stal oddaným Vámanadéva. To je nelogické.
Kto sa väčšinou odovzdá? Hovorí sa to v Bhagavad Gíte v siedmej kapitole. Tí, ktorí sa trápia. Tí, čo sú zvedaví. Tí, čo chcú zbohatnúť. No načo sa odovzdáva Bali Maharádž, keď má všetko? Logickejšie by bolo, keby sa iní ľudia odovzdali. Tí, ktorí nie sú takí bohatí, úspešní… Mohli sa Mu odovzdať bráhmani z rodu Bhrigu. Mohol sa mu odovzdať Šukráčárya. Nemusela Ho pustiť Aditi. Veľké množstvo ľudí sa k Nemu mohlo vzťahovať, no zareagoval na Neho Bali Maharádž, ktorý vlastnil vesmír. To je nelogické.
Je príbeh, keď Bali Maharádž ponúkal Vámanadévovi polovicu vesmíru, no Vámanadév trval na svojich troch krokoch. Ponúkal Mu nech si nájde ženu, no Vámanadév povedal, že nepotrebuje ženu, lebo je brahmačarí. To nie sú tri normálne kroky, to sú tri kroky trpaslíka. To je veľmi málo. Preto mu ponúkol aspoň tri normálne kroky, nech toho získa viac, ale Vámanadév povedal, že je potrebné, aby to boli jeho kroky. Bali Maharádž nepozerajúc na to, že ho Šukráčárya odhováral, tak napriek vôli svojho gurua, ktorého ľúbil, ktorého si veľmi vážil, tak sa stal oddaným Vámanadéva.
To je väčšia časť príbehu.
Publikum: On neuposlúchol pokyny Šukráčáryu. Čiže on tým možno aj ukázal, že nasledovanie gurua, ktorý nie je čistý oddaný neprinesie žiaden materiálny ani duchovný úspech.
Surdas prabhu: Vznikla konkurencia medzi Bohom a guruom. Vznikol konflikt. Treba pochopiť, že vlastnosti oddaného sú pozitívne. Pretože všetko čo počul od Šukráčáryu priviedlo k následkom, ktoré povedal Brihaspati. Pretože Brihaspati povedal, že akonáhle Bali Maharádž urazí gurua a bráhmanov, tak Indra bude vládnuť. V tomto prípade Bali Maharádž odmietol počúvať Šukráčáryu, a preto sa stal jednookým.
Ako prišiel Šukráčárya o oko
Šukráčárya uviedol rôzne dôvody, aby neuskutočnil dôvody Vámanadéva. Potom Bali Maharádž povedal áno, ale povedal Vámanadévovi, že je pripravený mu dať tri kroky zeme. Vámanadév povedal, že musí urobiť ačaman. Je ačaman patra a tam je lyžička. S pomocou tejto lyžičky sa dá urobiť ačaman. No ačaman sa dá tiež robiť pomocou takého maličkého čajníka. Z neho sa dá tiež nalievať voda na ruky. Keď Vámanadév chcel urobiť ačaman, tak sa Šukráčárya premenil na muchu a zaliezol do toho hrdla čajníka, aby tade nepretekala voda a ačaman sa nedal urobiť. Bali Maharádž chcel urobiť ačaman, ale voda netiekla. Vámanadév povedal, že má zlých sluhov, pretože nečistia čajník. Zobral steblo trávy a začal nim čistiť hrdlo čajníku a tak prepichol jedno oko Šukráčáryu. Keď ho pichol trávou do oka, tak odtiaľ vyletel a mohli urobiť ačaman. Šukráčárya je taktiež autorom Niti-šástry. Nie je tak známa ako Niti-šáštra Čanakyu pandita, no Šukráčárya má tiež Niti-šástru. Je to známa osobnosť. Takto vznikol konflikt medzi ním a Vámanadévom. Nechcel, aby sa Bali Maharádž odovzdal Pánovi Vámanadévovi. Vtedy ho Bali Maharádž odvrhol, to je pravda.
Potom Vámanadév urobil dva kroky a nimi všetko pokryl. „Teraz som obsiahol všetko a ty si klamár“, preto dal rozkaz zviazať Bali Maharádža, a nakoľko ho oklamal, tak pôjde do pekla. Opýtal sa ho kde má spraviť tretí krok a vtedy mu Bali Maharádž povedal, že na jeho hlavu. Bali Maharádža už zviazali, obvinili. Už pochopil, že ho oklamali, ale aj tak povedal, aby urobil tretí krok na jeho hlavu. To sa veľmi líši od skutkov zvyšných hrdinov tohto príbehu. Indru, Šukráčáryu, Aditi…
To bola taká lesť Pána Vámanadéva. Chcel takýmto spôsobom presláviť Bali Maharádža. Preto má Bali Maharádž celú planétu a Vámanadév tam je spolu s ním. Toto je príbeh s Pánom Vámanadévom.
Keď robil Pán Vámanadév krok, tak rozbil obal vesmíru a vody oceánu príčin sa začali cez túto dierku liať. Preto Ganga omyla chodidlá Pána Vamandéva.
Šríla Jíva Goswámí – Zjevení
Jíva Goswámí byl synovcem Rúpy Goswámího a Sanatana Goswámího. Obdržel zasvěcení od Rúpy Goswámího a stal se áčárjou (duchovním mistrem) po Rúpovi a Sanatanovi. Jíva Goswámí byl sanskrtský učenec par excellence. Někteří současní sanskrtisté ho nazývají největším filosofem a učencem, který kdy žil. Jíva Goswámí, nejmladší ze šesti Goswámích – následovníků Pána Čaitanji, byl také nejplodnějším spisovatelem. Napsal asi pětadvacet knih, včetně Sat-sandarbhy, Gopala- champu a Hari-namamrita-vyakaranam. Jeho samádhi stojí v chrámu Rádhá-Dámodara ve Vrindávanu.
Údaje o letech jeho zjevení a odchodu se rozcházejí, jisté však je, že žil na přelomu 15. a 16. století. Již jako dítě začal uctívat božstva Šrí-Šrí Ráma-Krišna. Pečlivě je zdobil, nabízel bhógu a arati a pozorně jim sloužil. I při hraní byly jeho hry často spojeny se zábavami Pána Krišny.
Jíva studoval u místních panditů, stal se zběhlým v gramatice, poezii a rétorice. Když jeho učitelé pozorovali vývoj jeho skvělého intelektu, předpovídali, že bude velmi svatou osobou. Později ve svém životě sepsal gramatiku v sanskrtu pro potěšení Pána. Toto dílo popisovalo pravidla gramatiky, která byla vysvětlena na příkladech používajících svatá jména Páně. Tato gramatika, známá jako Hari-namamrta-vyakarana, je stále aktuální a je předepsána ve školských osnovách v Bengálsku.
Jednou ve snu Jíva uviděl, že Šrí Ráma-Krišna přijali podoby Nitai-Gaurangy a tančili. Obě podoby Pána mu vložili na hlavu prach ze Svých lotosových nohou a zmizeli. Tento nádherný sen Jívu velmi potěšil a inspiroval ho k opuštění svého rodinného života a plnému pohroužení se do služby Nitai-Gaurangovi. Ale jelikož byl jediným synem v rodině, v nepřítomnosti svého otce byl zodpovědný za péči o svou matku. Jívův otec opustil své tělo na břehu Gangy, a když se Jíva dozvěděl, nesmírně se zarmoutil. Přátelé mu navrhli, aby se šel do Navadwipu ponořit do klidu vyzařujícím z lotosových nohou Pána Nityanandy Prabhua, aby se jeho mysl a tělo osvěžilo z planoucího smutku. Ve stejnou dobu, kdy Jíva zamířil se skupinou poutníků do Navadwipu, vydal se z Khardahy do Navadwipu také Nityananda Prabhu. Když dorazili do Navadwipu do domu Šríváse Pandita, Jíva se setkal s Nityanandou Prabhuem a okamžitě mu padl k nohám.
Šrí Jíva si užíval různých zábav s Nityanandou Prabhuem, cestoval po devíti ostrovech Navadwipu a svatých místech Pánových zábav. Poté dojel do Kashi (Varanasi), kde studoval Védántu pod vedení Šrí Madhusudana Vachaspatiho, žáka Sarvabhauma Bhattačarji.
Šrí Jíva později odcestoval do Vrindávanu, kde se připojil ke společnosti svých dvou strýců – Šrí Rúpovi a Šrí Sanatanovi. Jíva zůstal se Šrí Rúpou, který ho vyučoval Šrímad Bhagavatamu a dal mu zasvěcení a předal mantru. Jíva se rychle seznámil se závěry Šrímad Bhagavatamu, takže ho Šrí Rúpa mohl zaměstnat korekturou jeho Bhakti-ramrta-sindhu. Jíva sestavil komentář k Bhakti-rasamrta-sindhu nazvaný Durgama sangamani. Když Šrí Sanatana Goswámí sestavil Shri Vaishnava tosani, komentář k desátému zpěvu Šrímad Bhagavatamu, Jíva ho korigoval a také provedl korekturu. A podle Sanatanových pokynů sestavil Jíva komentář k Bhagavatamu nazvaný Laghu Vaishnava tosani.
Jíva Goswámí – dochovaná literatura:
Hari-namamrta-vyakarana
Sutra-malika
Rasamrta-sesa
Gopala-virudavali
Šrí-Madhava-mahatsava
Šrí-Sankalpa-kalpavrksa
Brahma-Samhita-tika
Bhakti-rasamrta-sindhu-tika (Durgama-sangamani)
Ujjvala-nilamani-tika (Locana-rocani)
Gopala-campu
Sat-sandharbha (Tattva-sandarbha, Bhagavata-sandarbha, Paramatma sandarbha, Krisna-sandarbha, Bhakti-sandharbha, Priti-sandarbha)
Šrímad-Bhágavata-tika (Krama-sandarbha)
Laghu-vaisnava-tosani (komentář desátého zpěvu Bhagavatam)
Sarva-sambadina (komentář k Sat-sandarbha)
Gopala-tapani-tika (Sri-Suhkha-bódhini)
Padma-puranastha-yogasara-stotra-tika
Gayatri-vyakhya-vivrti (Komentář ke gayatri mantře, jak je popsáno v Agni Purana, kapitoly 216-217)
Radha-Krsnarcana-candrika
Dhatu-sangraha
Bhavartha-sucaka-campu
Jíva Goswámí – známé bhajany:
Adya Samastam Sa Phalam Jatam
Agharir Atha Sabhyaih
Aho Pasyatha Citram Gokula Raji
Aniruddha Bandha Visayanusandha
Bhismaka Pura Bhaga Calita Raja
Dvivida Duranta Caritra
Jarasutanubandhana Ksitisa
Jaya Jaya Madhava Vidhu Sangini Radhe
Jaya Krta Mathura Pravesa
Krsna Prema Mayi Radha
Partha Kratu Raja Pratha
Pasya Sakhi Jana So Yam Kasya
Radha Raka Sasadhara Murali Kara
Saha Bhratr Varyam Guror Grama Gami
Sakhi Dam Patyor Anayor Yugalam
Sakra Sravita Bhaumatikrama
Sneha Raga Maya Taila Haridra
Tvam Pundraka Slista Sandista
Vraja Madhura Madhuri Hrasita
Yam Sriman Vraja Raja Sindhuja
Zatiaľ žiadne komentáre.