Pán Nrisimha: ochránce oddaných

Jednou z nejúžasnějších forem Pána Krišny je Šrí Nrisimhadéva, Jeho inkarnace napůl člověka a napůl lva. Pán Nrisimha sestoupil, aby chránil svého oddaného Šrí Prahláda Maharaje před ateistickým králem Hiranyakashipuem, Prahládovým otcem.

Svatý Prahláda

Šrí Prahláda Maharaja získal znalosti o oddané službě ještě v lůně své matky, a proto se jako oddaný již narodil. Jeho otec Hiranyakashipu byl velkým nepřítelem polobohů, a tak když se polobozi dozvěděli, že jeho manželka mu porodí syna, unesli tuto manželku ve snaze zabít její embryo a zabránit tak narození dalšího velkého nepřítele polobohů. Šrí Narada Muni ovšem zachránil matku i dítě tím, že přesvědčil polobohy, že chlapec, který se má narodit, je vznešený oddaný Pána Krišny a nikoliv další nepřítel.

Když byl Prahláda ještě v lůně své matky, pobývala v ášramu Nárady Muniho a Prahláda tak měl možnost vyslechnout jeho transcendentální rozhovory o slávě Pána. Stal se tak odhodlaným a plně odevzdaným lotosovým nohám Pána Krišny. Později, přestože byl pouze pětiletým dítětem, pevně věřil v Pánovu ochranu a dovolával se téže čisté oddanosti Pánu v srdcích svých spolužáků v ateistické škole Sukracharya, guru daityů nebo ateistických potomků Diti.

Hiranyakashipu byl naprosto rozzuřený oddaností svého syna jeho úhlavnímu nepříteli – Pánu Višnuovi, a odsoudil Prahláda k smrti. Hiranyakashipuovi stoupenci zkoušeli všechno, aby Prahláda zabili. Nechali ho vyhladovět, prokleli ho kouzly, byl otráven, zbit ďábly, uvězněn mezi jedovaté krajty, vržen z vrcholků hor a napaden kameny, ohni a vánicemi. Navzdory všem Hiranyakashipovým pokusům zůstal Prahláda nedotčený a vztek zlého akorát krále vzrostl.

Hiranyakashipuovy plány stát se Bohem

Nepřátelství Hiranyakashipua vůči Pánu Višnuovi začalo, když Pán ve své podobě obřího kance zabil Hiranyakashipuovo dvojče Hiranyaksha, který chamtivou těžbou zlata narušil rovnováhu Země. Po smrti svého bratra Hiranyakashipu obvinil Pána Višnua z nadržování polobohům: „Nejvyšší Osobnost Božství se vzdal své přirozené tendence rovnosti vůči démonům a polobohům. I když je Nejvyšší Osobou, nyní je ovlivňován máyou, přijal podobu kance, aby potěšil své oddané, polobohy, stejně jako se k někomu nakloní neklidné dítě.“

Pán ve skutečnosti nikdy nikomu nenadržuje: samo ‚ham sarva-bhuteshu na me dveshyo‘ sti na priyah ( Bhagavad-gita 9.29). Jednoduše oplácí každé živé bytosti v souladu s jejími touhami. Pán Šrí Krišna učí v Bhagavad-gítě (9.11):

ye yatha mam prapadyante
tams tathaiva bhajamy aham
mama vartmanuvartante
manushyam partha sarvashah

„Jak se mi všichni odevzdávají, podle toho je odměňuji. Každý jde ve všech ohledech po mé cestě, ó synu Prithy.“ Pán se tak jeví jako smrt pro ateisty a jako milující zachránce pro svého oddaného. A On sám je mimo jakoukoli hmotnou spřízněnost.

Aby se pomstil za smrt svého bratra, mocný daitya Hiranyakashipu slíbil, že uspokojí duši svého bratra Višnuovou krví. Při hledání nesmrtelnosti a moci porazit Višnua vykonal lidsky nemožné pokání, díky němuž získal požehnání od Pána Brahmy, stvořitele vesmíru. Hiranyakashipu si myslel, že díky své vlastní askezi a pokání se může stát Bohem. Pošetile dospěl k závěru, že jelikož Pán Višnu upřednostňoval polobohy, musí být také obyčejnou podmíněnou živou bytostí (ovlivněnou zaujatostí a nenávistí), která se stala Bohem díky své askezi. Tato mentalita je charakteristická pro mayavadské filosofy, kteří tvrdí, že každá duše je Bohem oklamaným máyou a že jakmile je iluze rozptýlena, duše si znovu uvědomí svoji identitu s Bohem. Tato teorie je však nepřijatelná, vezmeme-li v úvahu svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Krišny, jak uvádí v Bhagavad-gítě (9.10):

mayadhyakshena prakritih
suyate sa-caracaram
hetunanena kaunteya
jagad viparivartate

„Tato hmotná příroda, která je jednou z Mých energií, pracuje pod Mým ​​vedením, ó synu Kuntí, a produkuje všechny pohyblivé a nehybné bytosti. Pod její vládou je tento projev vytvářen znovu a znovu ničen.“ Hmotná energie, máya, je jednou z mnoha energií Nejvyššího Pána. Jelikož je máya zcela podřízená Pánu, není možné, aby byl Nejvyšší Absolutní Pán přemožen jejím vlivem. Živé bytosti, které jsou nepatrnými částmi Pána, však mohou být oklamány. Máyávádská teorie, že po osvobození duše splývá s Bohem je vyvráceno v Bhagavadgítě (15.7, 2.12), kde Krishna prohlašuje, že všechny duše jsou Jeho věčnými částmi a zároveň zůstávají navždy individuální.

Máyávadiové také tvrdí, že nejvyšší pojetí Boha je transcendentální, neosobní a všeprostupující nirguna-brahma (Absolutní Pravda postrádající kvalitu, vlastnosti nebo formu), která předpokládá hmotné podmíněné tělo, jako je naše, kdykoli sestoupí na Zemi. Pán Višnu nebo Pán Krišna jsou tedy pro Mayavadis saguna-brahma, Brahman s vlastnostmi a formou, což pro ně znamená hmotné iluzorní zapletení, protože si prostě nedokážou představit transcendenci s vlastnostmi a formou.

Neúspěšní filozofové, frustrovaní utrpením způsobeným hmotným tělem, chápou transcendenci a osvobození bez vlastností a charakteru. Pán se však této představě jasně vzpírá:

avyaktam vyaktim apannah
manyante mam abuddhayah
param bhavam ajananto
mamavyayam anuttamam

„Neinteligentní lidé, kteří Mě dokonale neznají, si myslí, že já, Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna, jsem byl dříve neosobní a nyní jsem tuto formu osobnosti převzal. Díky svému malému poznání neznají Moji vyšší přirozenost, která je nezničitelná a nadřazená.“ (BG 7.24) Takto se z Bhagavad-Gíty dozvídáme, že Pán Krišna nikdy nepracoval na dosažení božství. Je věčně Nejvyšší Absolutní Pravdou a jednotlivé duše jsou věčně Jeho částmi.

Nrisimhadeva zabíjí Hiranyakashipua

Stejně jako Mayavadiové zastávají falešnou teorii, že dostatečným pokáním se duše může stát Bohem, Hiranyakashipu se domníval, že může dosáhnout nesmrtelné nadvlády nad všemi a porazit Pána Višnua svou vlastní zdatností. Ale Prahláda zpochybnil jeho moc.

Arogantní Hiranyakashipu ho proklel a ptal se ho: „Odkud máš moc vzpírat se mé nadvládě?“

„Zdrojem mé síly je Pán Višnu,“ odpověděl nebojácný Prahláda. „Je zdrojem síly každého, včetně tvojí.“

Slyšet, že jeho síla je milostí Višnua, nejhoršího nepřítele, bylo pro Hiranyakashipua největší urážkou. Rozzuřil se a vyzval Prahláda: „Ó nejnešťastnější Prahládo, vždy jsi popisoval všeprostupujícího nejvyššího vládce existujícího mimo mě. Pokud je všude, tak proč není přítomen přede mnou v tomto sloupu? Pokud se z tohoto sloupu neobjeví, pak bude dnes tvoje hlava odříznuta mým mečem. “

Těmito slovy Hiranyakashipu udeřil pěstí do sloupu, ze kterého vyšel zvuk, jako kdyby rozlomil vesmír.

Aby dokázal pravdivost tvrzení Svého oddaného Prahlády, Nejvyšší Pán se zjevil ze sloupu v podobě, která dosud nebyla viděna, v podobě napůl člověka a napůl lva, v podobě Šrí Nrisimhadevy.

Ačkoli Hiranyakashipu vypadal jako můra vstupující do ohně, když zaútočil na Pána Nrisimhu, směšně si myslel, že bude schopen Pána porazit, stejně jako porazil všechny ostatní nepřátele. Rozzlobeně se vrhnul s trojzubcem do Pánova chřtánu. Pán pak zmizel a vstoupil do Hiranyakashipuovy nosní dírky. Hiranyakashipu, který Ho nemohl najít, měl za to, že Bůh je mrtvý.

Hiranyakashipu tak čelil Pánu, který si s ním hrál jako kočka s myší. Když začalo zapadat slunce, Lord Nrisimha zvedl Hiranyakashipu na svůj klín a zabořil své nehty do jeho těla.

Daitya zvolal: „Ach, moje hruď, kterou Nrisimhadeva nyní roztrhl, je stejná hruď, o kterou se rozbily kly Airāvata, Indrova slona. Je to stejná hruď, která zůstala bez jizev přesto, že byla zasažena sekerou Pána Šivy.“ (Nrisimha Purana 44.30)

Nrisimhadeva svými diamantovými nehty roztrhl kamennou hruď Hiranyakashipua. Pán nosil střeva krále jako Svou vítěznou girlandu, a aby přesvědčil polobohy o Hiranyakashipuově smrti, vytrhl daityovi srdce. Jako další aspekt své božské hry byl Pán najednou překvapen, když viděl, že tělo Hiranyakashipua zmizelo. Když však potřásl svýma rukama, roztrhané kousky Hiranyakashipuova těla vypadly z Jeho nehtů na zem. (Nrisimha Purana 44.32–35) Z toho víme, že Hiranyakashipu byl ve srovnání s transcendentálním lvem, Pánem Nrisimhou, bezvýznamným hmyzem.

Jak potvrzuje Jayadeva Goswami:

tava kara-kamala-vare nakham adbhuta-shringam
dalita-hiranyakashipu-tanu-bhringam
keshava dhrita-narahari-rupa jaya jagadisha hare

„Ó Keshavo! Ó Pane vesmíru! Ó Pane Hari, který přijal podobu napůl člověka, napůl lva! Sláva Tobě! Stejně jako člověk může snadno rozdrtit vosu mezi nehty, tak i tělo démona Hiranyakashipua stejně jako vosy bylo roztrháno nádhernými špičatými nehty na Tvých krásných lotosových rukou. “

Pán Nrisimha zničil Hiranyakashipua, aniž by porušil požehnání udělené Pánem Brahmou, který požehnal Hiranyakashipuovi, aby nebyl zabit:

• uvnitř nebo vně jakéhokoli bydliště (Pán ho zabil ve dveřích)
• ve dne nebo v noci (Pán ho zabil za soumraku)
• na zemi nebo na obloze (Pán ho zabil na svém klíně)
• jakýmkoli člověkem nebo zvířetem (lord Nrisimha je napůl člověk, napůl lev)
• jakýmkoli polobohem, démonem nebo velkým hadem (Pán je mimo jakoukoli z těchto kategorií)
• jakoukoli zbraní nebo jakoukoli bytostí, živou nebo neživou (Pán Nrisimha probodl daityu nehty, které nejsou považovány za zbraně a nejsou ani živé, ani mrtvé)

Hiranyakashipu nakonec nebyl zabit žádnou živou bytostí stvořenou Brahmou ani nestvořenou Brahmou. Hiranyakashipu byl totiž opatrný, aby si zajistil, že ho nezabijí Pán Brahma, Pán Šiva a Pán Višnu, tři vládnoucí božstva vesmíru (jediné tři živé bytosti ve vesmíru, které Brahma nestvořil). Pán Nrisimha je lila-avatara neboli inkarnace Pána Krišny a nepatří do kategorie Brahmy, Šivy nebo Višnua, kteří jsou tři guna-avatarové neboli božstva odpovědná za tři kvality hmotné přírody.

Hiranyakashipu, obecný tyran, si přál obrátit systém zbožnosti. Chtěl, aby byl bezbožný odměněn a zbožný potrestán. Po smrti Hiranyakashipua se tedy všichni polobozi a obyvatelé různých planet modlili k Pánu Nrisimhovi a vyjádřili svou vděčnost za to, že Pán zabil daityu, který si uzurpoval veškeré jejich bohatství, manželky a podíly obětních darů. Pouze Prahláda Maharaja však dokázal uklidnit láskyplnými modlitbami transcendentální hněv Pána Nrisimhy, který je kvůli Svým čistým oddaným připraven se zjevit dokonce v podobě napůl člověka a napůl leva.

Pán Nrisimha měl velkou radost, že spatřil pevnou víru Prahlády, a opakovaně ho vyzval, aby požádal o požehnání. Ale maximálně soucitný Prahláda, který se více zajímal o blaho ostatních než o své, pouze žádal Pána, aby osvobodil jeho démonského otce. Nejvyšší Pán zaručil osvobození jednadvaceti generací Prahládovy dynastie.