Śrīmad-bhāgavatam 2.9.35

yathā mahānti bhūtāni
bhūteṣūccāvaceṣv anu
praviṣṭāny apraviṣṭāni
tathā teṣu na teṣv aham

Synonyma
yathā — jako; mahānti — vesmírné; bhūtāni — prvky; bhūteṣu ucca-avaceṣu — v nesmírně malém a nesmírně velkém; anu — po; praviṣṭāni — vstoupily; apraviṣṭāni — nevstoupily; tathā — tak; teṣu — v nich; na — ne; teṣu — v nich; aham — Já.

Překlad

Ó Brahmo, prosím věz, že vesmírné prvky vstupují do vesmíru a zároveň do něho nevstupují; stejně tak i Já existuji ve všem stvořeném a zároveň jsem vně všeho.

Význam

Všechny hrubé prvky hmotného stvoření, to znamená země, voda, oheň, vzduch a éter, vstupují do těl všech projevených bytostí—moří, hor, vodních živočichů, rostlin, plazů, ptáků, zvířat, lidí, polobohů a všech ostatních hmotných stvoření — a zároveň se nacházejí vně těchto projevení. Člověk s vyvinutým vědomím může studovat fyzikální a fyziologické vědy, ale tyto vědy se v podstatě zabývají pouze hmotnými prvky a ničím víc. Tělo lidské bytosti a tělo hory, stejně jako těla všech polobohů včetně Brahmy, se skládají ze stejných prvků — země, vody atd. — a tyto prvky zároveň existují mimo tělo. Prvky byly stvořeny jako první a později vstoupily do těl, ale v obou stádiích vstoupily do vesmíru a zároveň do něho nevstoupily. Stejně tak Nejvyšší Pán je prostřednictvím Svých různých energií, vnitřních a vnějších, uvnitř všeho v projeveném vesmíru a zároveň je vně všeho a jak bylo řečeno dříve, přebývá v Božím království (na Vaikuṇṭhaloce). To je velice pěkně popsáno v Brahma-saṁhitě (5.37) následujícími slovy:

ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhis
tābhir ya eva nija-rūpatayā kalābhiḥ
goloka eva nivasaty akhilātma-bhūto
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Osobnost Božství, Govindu, který expanduje Své vnitřní energie, plné transcendentální existence, poznání a blaženosti, a tak nachází potěšení ve Svých vlastních i expandovaných podobách. Současně vstupuje do každého atomu ve stvoření.”
Toto expandování úplných částí Pána je ještě jasněji vysvětleno v téže Brahma-saṁhitě (5.35) následovně:

eko ‚py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad-antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Osobnost Božství, Govindu, který jednou ze Svých úplných částí vstupuje do každého vesmíru a každého atomu, a tak neomezeně projevuje Svoji nekonečnou energii po celém hmotném stvoření.”
Impersonalisté si dovedou představit nebo dokonce vnímat, že Nejvyšší Brahman je všeprostupující, a z toho usuzují, že není možné, aby měl osobní podobu. V tom spočívá tajemství transcendentálního poznání Pána. Tímto tajemstvím je transcendentální láska k Bohu a každý, kdo je touto láskou naplněn, může bez potíží vidět Osobnost Božství v každém atomu a každém pohyblivém či nehybném předmětu. Zároveň může vidět Pána v Jeho sídle, na Goloce, kde si užívá věčných zábav se Svými věčnými společníky, kteří jsou také expanzemi Jeho transcendentální existence. Pán na začátku řekl (sarahasyaṁ tad-aṅgaṁ ca), že člověk obdařený takovým nazíráním pronikl do skutečného tajemství duchovního poznání. Je to nejdůvěrnější část poznání o Nejvyšším a mentální spekulanti ji nemohou odhalit svými intelektuálními schopnostmi. Toto poznání je možné získat způsobem, který doporučil Brahmājī ve své Brahma-saṁhitě (5.38) následovně:

premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám původní Osobnost Božství, Govindu, Jehož čistí oddaní vždy vidí ve svých srdcích očima potřenýma balzámem lásky k Bohu. Tento Govinda, původní Osobnost Božství, je Śyāmasundara, oplývající všemi transcendentálními vlastnostmi.”
To znamená, že i když Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je přítomný v každém atomu, pro suché spekulanty může být neviditelný. Pánovo tajemství je však odkryto před očima čistých oddaných, protože jejich oči jsou potřené balzámem lásky k Bohu, které lze dosáhnout jedině vykonáváním transcendentální oddané služby Pánu a ničím jiným. Pohled oddaných není obyčejný, protože je očištěný oddanou službou. Stejně jako vesmírné prvky jsou přítomné uvnitř i vně, tak i Pánovo jméno, podoba, vlastnosti, zábavy, doprovod atd., které jsou popsány ve zjevených písmech a projeveny na Vaikuṇṭhalokách, daleko za hranicemi hmotného světa, jsou zcela věrně promítnuty i v srdci oddaného. Člověk s nedostatečným poznáním to nedokáže pochopit, přestože je pro něho zcela samozřejmé, že se díky televiznímu přenosu může dívat i na věci, které jsou od něho vzdálené. V srdci duchovně vyvinuté osoby se ve skutečnosti neustále promítá obraz Božího království. To je tajemství poznání o Osobnosti Božství.
Pán může každému udělit osvobození (mukti) z hmotné existence, ale jen vzácně uděluje nejvyšší dar, lásku k Bohu, což potvrzuje i Nārada Muni (muktiṁ dadhāti karhicit sma na bhakti-yogam). Transcendentální oddaná služba Pánu je tak úžasná, že vyspělý oddaný neztrácí kontakt s absolutní úrovní, i když je při jejím vykonávání neustále zaměstnán mnoha fyzickými i psychickými činnostmi. Láska k Bohu, která se vyvíjí v srdci oddaného, je tedy velkým tajemstvím. Brahmājī dříve řekl Nāradovi, že všechny jeho touhy se mu plní, protože je vždy pohroužen do transcendentální láskyplné služby Pánu a v srdci netouží po ničem jiném, než po transcendentální službě Pánu. To je krása a tajemství bhakti-yogy. Stejně jako Pánova touha je neomylná, jelikož Pán je acyuta, tak i touhy oddaných v transcendentální službě Pánu jsou acyuta, neomylné. Člověk, který nezná tajemství oddané služby, to samozřejmě velice těžko pochopí, stejně jako je velice těžké pochopit sílu zázračného kamene. Zázračný kámen je těžko k nalezení a stejně tak je vzácné setkat se s čistým oddaným Pána, i mezi milióny osvobozených duší (koṭiṣv api mahāmune). Ze všech dokonalostí, kterých je možné dosáhnout rozvojem poznání, je jógová dokonalost v oddané službě tou nejvyšší a také nejtajemnější; dokonce ještě tajemnější, nežli je osm druhů mystických dokonalostí, které je možné získat vykonáváním yogy. V Bhagavad-gītě (18.64) proto Pán doporučoval Arjunovi ohledně bhakti-yogy:

sarva-guhyatamaṁ bhūyaḥ
śṛṇu me paramaṁ vacaḥ

“Vyslechni ode Mě znovu nejdůvěrnější pokyny Bhagavad-gīty.”

Totéž potvrdil Brahmājī Nāradovi následujícími slovy:

idaṁ bhāgavataṁ nāma
yan me bhagavatoditam
saṅgraho ‚yaṁ vibhūtīnāṁ
tvam etad vipulīkuru

Brahmājī řekl Nāradovi: “Vše, co jsem ti řekl o Bhāgavatamu, mi vysvětlil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a já ti doporučuji, abys toto poznání rozvedl dále, a umožnil tak lidem pochopit tajemnou bhakti-yogu prostřednictvím transcendentální láskyplné služby Pánu.” Je třeba si zde povšimnout, že tajemství bhakti-yogy Brahmājīmu odhalil Samotný Pán. Brahmājī totéž tajemství vysvětlil Nāradovi, Nārada ho vysvětlil Vyāsovi, Vyāsa ho vysvětlil Śukadevovi Gosvāmīmu a totéž poznání sestupuje až k nám v čisté učednické posloupnosti. Má-li někdo to štěstí, že přijal toto poznání v transcendentální učednické posloupnosti, má i on možnost pochopit Pána a tajemství Śrīmad-Bhāgavatamu, zvukové inkarnace Pána.

Seminár

Keď som počúval tento verš s komentárom Šrílu Prabhupádu, tak som si spomenul na podobné verše z Bhagavad-gíty. Táto téma je veľmi zložitá. Aby sme lepšie pochopili kontext, tak si prečítame ešte nasledujúci a predošlý verš.

Śrīmad-bhāgavatam 2.9.36

„Každý, kdo hledá Nejvyšší Absolutní Pravdu, Osobnost Božství, musí pokračovat ve svém hledání, dokud nedosáhne tohoto cíle — za všech okolností, vždy a všude, přímo i nepřímo.“

Mimochodom toto je najdôležitejší verš Šrímad Bhagavatamu.

Śrīmad-bhāgavatam 2.9.34

„Ó Brahmo, vše, co vypadá, že má nějakou hodnotu, není reálné, pokud to nemá vztah ke Mně. Věz, že je to Moje iluzorní energie; odraz světla v temnotě.“

Hovorí sa tu o láske. Pretože tento úryvok je popis filozofie lásky. Deviata kapitola Bhagavad-gíty sa nazýva najdôvernejšie poznanie. A ten verš, ktorý som citoval na začiatku, tam sa hovorí o tom istom. A to je filozofia Ačintya bheda abheda tattva. Láska prebieha medzi dvoma objektami a z druhej strany by malo byť nejaké zjednotenie. No keď je zjednotenie, tak sa láska vytráca.

Príklad: Mám nohu a ja ju nemilujem, lebo je súčasťou mňa. To, že je mojou súčasťou, tak to splynutie ničí lásku. Preto, aby sme milovali, tak to musí byť samostatné, oddelené odo mňa. No ak to bude príliš oddelené odo mňa, tak láska tiež nebude. Láska je súčet týchto dvoch protipólov. Z jednej strany by malo byť splynutie a z druhej by mala byť oddelenosť. A tieto faktory by mali byť prítomné súčasne. Ak bude prevládať jeden z faktorov, tak láska nebude. Toto poznanie môžeme používať vo vzťahoch.

Príklad: Ak bude medzi ľuďmi príliš veľká blízkosť, tak vznikne familiárnosť. A familiárnosť bude ničiť vzťah. Ak ľudia nemajú nič spoločné, tak im bude jedno čo je s tým druhým. Preto by sme mali udržiavať tieto dve protikladné tendencie. Vaišnavská filozofia varí kokteil lásky. Podľa toho ktorá z týchto dvoch častí prevláda, tak sú vytvorené rôzne vaišnavské filozofie. Ako som už povedal, sme nasledovníci Pána Čaitanyu a On sformuloval filozofiu Ačintya bheda abheda tattva. Bheda je odlišnosť. Abheda je totožnosť. Ačintya je nepochopiteľný. No okrem tejto sú aj iné vaišnavské filozofie.

Napríklad filozofia Ramanuja áčáryu má tiež svoj kokteil lásky. Jeho filozofia sa volá Vishistha Advaita a to je podmienená nedvojnosť. Názov tejto filozofie popisuje vzťahovanie sa tých dvoch osobností. Tu sa trochu ten vzorec lásky líši. Je klasická Brahma sampradaya, ktorá sa volá tattva vádi. To je tá filozofia, ktorú vyznávala Brahma sampradaya do Pána Čaitanyu. Ich vzorec lásky sa nazýva shuddha dvaita, čistá dvojnosť a to je spojené s misiou Madhvačáryu, ktorý bojoval proti mayavádskym prejavom filozofie. Shuddha advaita je filozofia Rudra sampradaye a to je čistá nedvojnosť. Existuje ešte Kumara sampradaya a ich filozofia sa nazýva Dvaita Advaita, alebo Swabhavika bheda abheda tattva. Vaišnavské filozofie sa líšia tým, aký majú vzorec na lásku medzi živou bytosťou a Bohom.

Je dôležité študovať správnu filozofiu. Pretože tie malinké detaily filozofie, ktoré popisuje konkrétna sampradaya, ktorú začíname študovať, nás nakoniec privedú na konkrétne miesto v duchovnom svete.

Láska a jej všeobecné pochopenie

Môže byť láska manžela a manželky, syna a dcéry, matky a dcéry, otca a syna, alebo pána a psa. Keď sa tak nad tým zamyslime, tak vzťahy sa líšia práve tým, že niekde je vo vzťahu viac spojenie a niekde viac oddelenosť. Na základe tohto získavame určitý druh vzájomného vzťahu.
Keď sa niekedy dostanete k tomu, že budete študovať tieto konkrétne vaišnavské filozofie a rozdiely medzi nimi, tak padnete do údivu, akú geniálnu filozofiu vytvoril Pán Čaitanya. Sformuloval princíp, ktorý garantuje najvyšší princíp lásky. Nikto okrem Pána to nemohol urobiť, pretože to je veľmi tajné poznanie. A práve táto filozofia je zašifrovaná v knižkách Šrílu Prabhupádu. To tajomstvo je v tom, že ak budeme neustále študovať knihy Šrílu Prabhupádu, tak postupne bude ten vzorec lásky vchádzať do nášho podvedomia. Po nejakom čase budeme hodní toho, aby sme získali nejaké postavenie v duchovnom svete, ak budem nasledovať jeho pokyny.

Otázka: V čom je to tajomstvo a genialita tej filozofie? A uviedol som príklad jedného z našich rozhovorov, kde Surdas prabhu vysvetľoval podrobnosti, že táto filozofia určuje naše miesto. A on uvádzal príklad, že je lepšie byť najhorší z najlepších ako najlepší z najhorších.

Pretože iné filozofie ako je filozofia Pána Čaitanyu prehliadajú niektoré dôležité detaily. Môžeme si nakresliť určitú os. Na jednej strane osi bude spojenie a na druhom oddelenie. Na osi sa snažia nájsť bod, ktorý by bol bodom, ktorý popisuje skutočnú lásku, ktorý nie je ani príliš vpravo, ani príliš vľavo, ale je uprostred a zaisťuje rovnováhu.

Príklad: Mladý muž sa stretáva s mladou ženou.

Prvý variant: Ak sa stretávajú príliš často, ešte sa nestihli ani spoznať a už žijú spolu v jednom byte. To znamená, že všetko ide príliš rýchlo. Spia v jednej miestnosti, v jednej posteli. Hrabe sa v jej veciach. Ona sa hrabe v jeho vreckách. A hneď zistia všetky podrobnosti jeden o druhom. A čo si myslíte čo sa stane s ich láskou, ktorá na začiatku bola? Láska sa rozpadne a dôjde k sklamaniu. Pretože sa stanú jeden pre druhého nezaujímavými.

Druhý variant: Skoro vôbec sa nestretávajú, žijú v iných častiach mesta a ani nevedia jeden o druhom. A ani na seba nespomínajú. Čo sa stane s ich láskou, ktorá na začiatku bola? Láska sa nebude rozvíjať. Predstavte si, že niekto išiel na dovolenku a tam sa s niekým zoznámil. No keď skončila dovolenka, tak každý odišiel do svojho štátu a zabudli jeden na druhého.

Rovnako aj iné sampradaye. Šrí sampradaya, Rudra sampradaya a Kumara sampradaya. Oni sa snažia nájsť rovnováhu medzi týmto. Táto filozofia lásky každej sampradaye sa snaží nájsť konkrétny bod, kde bude rovnováha. Aby to nebol ten extrém lásky na dovolenke, ani to, že spolu začnú hneď žiť. Koncepcie týchto sampradayi objasňujú dobre malinké detaily. Kumara sampradaya je trošku ďalej, lebo má koncepciu Swabhavika bheda abheda tattva. Swabhavika znamená logický, alebo prirodzený. Hovoria o tom, že je aj oddelenie, aj spojenie a snažia sa logicky konať. V tomto koncepte sa hovorí, že najskôr je spojenie a potom to oddelenie a toto sa v nejakých periódach mení. Preto sa ta filozofia nazýva Swabhavika bheda abheda tattva.

Pán Čaitanya ale sformuloval filozofiu Ačintya bheda abheda tattva. Pán Čaitanya hovorí o tom, že tam nie je nejaká logika, nejaké spojenie a potom rozdelenie. Hovorí, že aj to spojenie a to oddelenie prebiehajú súčasne. A ešte hovorí, že to logicky nedokážeme pochopiť, pretože je to ačintya. Preto je skutočná láska ačintya, nedokážeme ju logicky pochopiť. Keď sa pozrieme na ostatné filozofie, tak oni vyzerajú filozoficky ploché. No filozofia Pána Čaitanyu má ešte ďalší rozmer. Ukazuje obraz zložitejších vzťahov lásky. Toto je krátka podstata vysvetlenia toho rozdielu.

Vo filozofii Pána Čaitanyu je zašifrovaný vzorec lásky. Keď pochopíme tento vzorec, tak pochopíme ako funguje celý materiálny vesmír. Preto sa sannyási a veľmi pokročilí oddaní veľmi detailne vzťahujú k tejto filozofii. Pretože práve v tejto filozofii je zašifrovaná najjemnejšia podstata toho, čo to je láska. Preto aj sannyási môže pochopiť skôr nejaké vzťahy opačných pohlaví, aj keď nemusel nikdy mať vzťah so ženou, pretože chápe podstatu tej filozofie. Pretože obyčajní ľudia čítajú nejakú ilustrovanú učebnicu „lásky“, no tam okrem vulgarizmov a hrubosti nič nie je. Seriózny oddaný sa snaží študovať filozofiu a práve v tejto filozofii sa skrývajú tieto jemné detaily skutočnej lásky. Toto je jeden z dôvodov prečo by sme mali študovať knihy Šrílu Prabhupádu.