Karttik – Krišnův oblíbený měsíc

Poté, co země prošla intenzivním létem a vlhkým monzunovým obdobím, je v Indii Sharat neboli podzim
vnímán jako jedno z nejkrásnějších období v roce. Podle védského kalendáře spadá podzim do měsíců
Ašvina a Karttik, z nichž má Karttik zvláštní význam, protože jej upřednostňuje Pán Krišna.
Každý miluje určitá jídla, nápoje, oblečení a hudbu a Pán Krišna není výjimkou. Ve skutečnosti máme
své záliby proto, že jsme součástí Krišny, který má své vlastní osobní záliby. Krišna miluje máslo, žluté
oblečení, paví pera, krávy, flétny a zemi Vrindávan. Podobně ze všech měsíců miluje nejvíce Karttik.

Měsíc lásky

Oddanou službu lze provádět kdykoli a na jakémkoli místě, přesto oddaní dobře vědí, že oddaná služba
konaná během měsíce Karttiku je pro Pána obzvláště příjemná. Během tohoto měsíce proto provádějí
další askezi a praktikují ještě více. Přestože védská písma podrobně popisují hmotné výhody, kterých lze
dosáhnout při oddané službě během Karttiku, ryzí oddaní Pána Krišny o ně nemají zájem. Více je zajímá
pouze potěšení Pána. Oddaní každý rok netrpělivě očekávají příchod Karttiku, kdy denně
zpívají Damodarashtakam, modlí se a nabízejí upřímnou lásku a oddanost, kdy obětují lampy z ghí
Pánovi. Po celý měsíc jsou tak ponořeni do dětských zábav Krišny jako Damodara, že o nich neustále
vypráví a zpívají.

Tyto Damodarashtakam modlitby, zkomponované Satyavrata Munim, krásně popisují zábavu Damodara,
ve které matka Jašódá přivazuje rozpustilého Krišnu k dřevěnému hmoždíři. Modlitby také poskytují
informace o Bohu, Jeho oddaných a vědě o oddané službě. Ze zábavy a modliteb Damodarashtakamu
plyne zásadní ponaučení, že všudypřítomného a všemocného Pána snadno přemůže láska Jeho
oddaného a že láskou nasycení oddaní netouží po ničem jiném, než neustále poslouchat a oslavovat
Jeho zábavy.

Ó Pane Damodaro, přestože jsi schopen dát všemožná požehnání, nemodlím se k tobě za požehnání
neosobního osvobození, ani za nejvyšší osvobození věčného života na Vaikunthě, ani za žádné jiné
podobné požehnání. Ó Pane, jen si přeji, aby se tato Tvoje podoba jako dítěte ve Vrindávanu projevila v
mém srdci, k čemu mi bude kromě toho tedy ještě něco jiného? Tvá svrchovaně okouzlující tvář,
obklopená zářícími prameny tmavých kudrnatých vlasů, připomíná plně rozkvetlý lotos zabarvený
načervenalým leskem díky tomu, že ji matka Jašódá znovu a znovu líbala. Kéž tato vize tvé lotosové
tváře se rty červenými jako ovoce bimba zůstane navždy v mém srdci. Miliony dalších požehnání pro mě
nejsou žádným přínosem.
– Damodarashtakam 4-5

Tato modlitba odhaluje náladu čisté oddané služby a život čistých oddaných – podstatu a sladkost
měsíce Karttik.

Tento měsíc je také známý jako Urja vrata. Urja znamená šakti a odkazuje na vnitřní energii Šrí Krišny,
Šrímatí Rádhárání, která je převládajícím božstvem tohoto měsíce.
Také zásluhy získané oddanou službou pro potěšení Pána v tomto měsíci jsou 1000-krát větší než v
kterémkoli jiném ročním období.

Zábava Damodara

Podle Šríly Vishvanathy Čakravartího Thákury, Pán Krišna přijal Damodara-lilu v den Dipavali
(Diwali). Při této zábavě, která je popsána v desátém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu, Krišna rozhněval
svoji matku Jašódu tím, že rozbil hrnec másla a dával máslo opicím. Poté utekl, když uviděl zuřící
Jašódu, jak ho pronásleduje. Po velkém boji Jašóda chytila dítě Krišnu a pokusila se ho svázat lanem
k dřevěnému hmoždíři. Překvapivě ale zjistila, že lano, které používá, je o dva palce kratší, než aby je
mohla zavázat. Přestože přidala další lano, pokaždé když se pokusila svázat Kršnu, zjistila, že lano je
kratší přesně o dva palce. Nakonec Krišna ocenil vytrvalou snahu své matky a souhlasil, že bude
svázán. Oddaní mu pak začali říkat Damodara, „ten, jehož udara (břicho) je svázáno dama (lano). “

ŠrílaPrabhupáda píše:
Jogíni, mystici, chtějí chytit Krišnu jako Paramátmu a s velkou askezí a pokáním se k Němu snaží přiblížit, ale nemohou. Zde však vidíme, že Jašóda Krišnu chytne, když ve strachu utíká. To ilustruje rozdíl mezi bhakti a jogínem. Jogíni se nemohou dostat ke Krišnovi, ale pro čisté oddané, jako je matka
Jašóda, je Krišna již chycen. Krišna se dokonce bál své matky Jašódy… Krišna se bojí matky Jašódy a
jogíni se bojí Krišny.
– Šrímad-Bhágavatam 10.9.9, Význam

Když oddaní vidí Pána celého vesmíru svázaného láskou Jeho oddaného, jejich srdce jsou naplněna
extrémní vděčností. Okouzlena Krišnovými božskými vlastnostmi jsou jejich srdce nekontrolovatelně
přitahována k Němu. I když si oddaní nepřejí podmanit si Pána, On má velkou radost z toho, když mu
jeho oddaní nařizují a ovládají Ho. Každý se snaží být ovládán tím druhým, protože tam, kde je láska,
štěstí nespočívá ve vítězství nad druhým, ale ve vítězství nad ním samotným. Šríla Prabhupáda ve svém
významu pro Šrímad-Bhágavatam (6.16.34) píše: „Pán i oddaní vítězí. Pán je oddaný svým oddaným a
oddaní jsou poraženi Pánem. Protože jsou navzájem poraženi, oba ze svého vztahu odvozují
transcendentální blaženost. “

Poté, co se oddaní na celý měsíc ponoří do této nádherné zábavy, se cítí mnohem těsněji spojeni se
svým Pánem. Každý může vyzkoušet toto ponoření. Zúčastnit se motliteb Damodarashtakam během
celého Karttiku a nabídnout svou vlastní oddanost Pánu Damodarovi pomocí lampiček vyrobených z ghí
může každý i doma.

Další události v měsíci Kartiku – Návrat Pána Rámy do Ajódhji

Poté, co Pán Rámačandra zabil démona Rávanu, vstoupil do svého města Ajódhji. Kartik Amavasya je
oslavován jako Dipavali, svátek světel, oslavující dlouho očekávaný návrat Pána Rámy do Jeho
království po 14 letech vyhnání a válce, která vedla mezi Rámou a Rávanou. Obyvatelé Ajódhji, která se
během Pánovy čtrnáctileté nepřítomnosti podobala městu duchů, na oslavu této události osvětlovali
město lampami.

Ajódhja je jako naše srdce a Síta-Ráma jsou životní silou v tomto srdci. Ajódhja byla kdysi bohatým
městem, ale když ji Síta a Ráma opustili, obyvatelé cítili, že ztratili srdce a chovali se jako chodící
mrtvoly. Není ani možné popsat mentální agónii, kterou tito lidé trpěli v odloučení od svého milovaného
Pána. Plnili své každodenní povinnosti pouze jako formalitu a udržovali si život jen v naději, že jednoho
dne znovu uvidí Pána Rámu. Čaitanja Maháprabhu vyjádřil své vlastní pocity odloučení ve
své Sikshashtace (7): shunyayitam jagat sarvam govinda-virahena me. „Při Tvé nepřítomnosti mám
pocit, že celý vesmír je bezútěšná prázdnota.“
Když se Pán Ráma vrátil do Ajódhji, obyvatelé města získali zpět svůj život a jejich zoufalé srdce se
rozzářilo radostí. Toto světlo se projevilo ve formě osvětlených lamp.

Zvednutí kopce Govardhan

Govardhana Puja také spadá do měsíce Karttiku. Když Krišna přesvědčil Nandu Mahárádže, aby zastavil
tradiční Indrovu Púnu celé rodiny, rozzuřený Indra poslal na Vrindávan prudký liják. Ale protože Krišna
chránil Vrindávan, Indra nemohl zničit ani částečku prachu této svaté země. Krišna malíčkem své levé
ruky bez námahy zvedl kopec Govardhan a rozdrtil Indrovu pýchu, čímž ochránil oddané Vrindávanu.
I tato zábava dokazuje Krišnovu neomezenou lásku k Jeho oddaným. V Bhagavad-gítě (18.66) nás
Krišna ujišťuje, že pokud opustíme všechny druhy náboženství a jen se mu odevzdáme, bude nás
chránit ve všech situacích. Když Krišna zvedl kopec Govardhan, ukázal, že bude v jakékoli míře chránit
své milující oddané. Při meditaci nad touto zábavou se oddaní cítí nesmírně vděční a jsou připraveni se
všeho vzdát a jen se odevzdat Krišnovi.

Odchod Šríly Prabhupády

Měsíc Karttik má pro oddané i celý svět ještě další význam: Jeho Božská Milost AC Bhaktivédanta Svámí
Prabhupáda během tohoto měsíce opustil tento svět a znovu se připojil k Pánu Krišnovi v Jeho věčných
zábavách v duchovním světě. Všichni, a zvláště oddaní, zůstanou věčně zavázáni Šrílovi Prabhupádovi,
bez jehož vedení bychom nikdy nepochopili význam Damodara-lily, Dipavali, Govardhana Pujy nebo
Kartiku, ani bychom nedokázali ocenit nepochopitelnou lásku mezi Pánem a Jeho oddanými.

Bhíšma Panchaka

Posledních 5 dní měsíce Kartiku je tradičně známých jako Bhíšma Panchaka nebo Višnu
Panchaka. Krišnův dědeček Bhíšma se těchto pět dní postil a připravoval se, že se vzdá svého života. V
Hari Bhakti Vilasa se říká, že pokud je toho někdo schopný, měl by pro potěšení Pána dodržovat půst
od určitých potravin na Bhishma-panchaka. Půst by měl začít vzpomínáním na Bhíšmadévu v den
Ekádaší a měl by skončit na Purnimě [úplňku]. Padma Purana říká, že člověk se těší s Pánem a
dosahuje duchovních pokroků touto askezí.

Jak oslavit Karttik

Všichni oddaní, kteří vzpomínají na krásnou zábavu Pána Damodara a doufají, že jednoho dne dokážou
svázat Damodara svými provazy lásky, večer nabízejí lampy ghí a zpívají nádherný Damodarastakam,
který v této době vytváří v chrámech transcendentální atmosféru. Kromě toho, protože Šrímatí
Rádharání je převládajícím božstvem tohoto měsíce, je oslavování Jejího transcendentálního jména,
slávy, forem a vlastností hlavní vrata, kterou je třeba v tomto měsíci provádět. V den Govardhan Pujy je
také uctívána Matka kráva. V tento den všichni obyvatelé Vrindávanu obejdou vrch Govardhan.

Jak oslavit Karttik doma

1. „V měsíci Karttiku, který je Šrí Harimu velmi drahý, ten, kdo se koupe brzy ráno, dosáhne zásluhy
koupání na všech poutních místech. Každý, kdo nabídne Pánu lampu ghí v měsíci Karttiku, ó brahmane,
se osvobodí od všech druhů hříchů, jako je i zabití brahmany, a odejde do sídla Pána Hariho. “ (Brahma
khanda). Toto může provozovat každý u sebe doma.
2. Provést důkladný úklid vašeho domova a jeho ozdobení lampami, květinami, svíčkami atd. Zejména
na Dipavali (4.11.)
3. Nabízení lampy ghí k obrazu Pána Damodara a Matky Jašódy následované zpěvem
Damodarastakamu může rodina provádět každý večer či v podvečerních hodinách.
4. Děti se mohou shromáždit a zahrát hru znázorňující krásnou Damodara Lilu a mohou si hrát
způsobem jako Krišna.
5. Každý může vzdát hold Urja Vrata tak, že se vzdá nějakého velmi oblíbeného jídla, jako jsou sladkosti
atd., a nabídne je jako oběť pro potěšení Urjeshwari Šrí Rádhy, aby mu požehnala Urjou neboli duchovní
energií, aby mohl vykonávat svou oddanou službu bez vlastního uspokojení.
6. Navýšit počet kol Mahámantry zpívané na růženci každý den.
7. Více číst knihy Šríly Prabhupády nebo se doporučuje na sociálních sítích vytvářet malé čtenářské
skupiny, aby se zajistila kontinuita čtení.
8. Věnovat více času naslouchání a zpívání Mahámantry.

Prednáška o zábave Damodara od Surdás prabhua, zo dňa 31.10.2021

Dnes by som rád povedal niečo o mesiaci Karttik, ktorý práve prebieha. Tento mesiac je posvätný, špeciálny mesiac pre vaišnavov. Prebieha neobvyklým spôsobom, obetujú sa lampičky Pánovi Damodarovi a celý mesiac sa dodržuje špeciálna vrata, takzvaná Damodara vrata. To, že obetujeme oheň, to je len časť tejto Damodara vraty. Druhý názov pre Damodara vratu je Udara vrata. Často si všímam, že oddaní píšu Karttik s jedným t. Správne by sme mali Karttik písať s dvomi t. Dôvod prečo sa to píše s dvomi písmenami t je taký, že Karttik je jedno z mien Šrímatí Rádharáni. Hlavným Božstvom tohto mesiaca je práve Šrímati Rádharáni. Práve preto Pán Krišna miluje tento mesiac. Uctievame Pána Krišnu spoločne so Šrímati Rádharáni.

Sú dve interpretácie mena Karttika. Jedno z vysvetlení je, že sa Šrímati Rádharáni zjavila v neobvyklom súhvezdí. V sanskrite sa toto súhvezdie nazýva Krittika. Druhé vysvetlenie mena Šrímatí Rádharáni je spojené s menom jej matky Kirttida. Karttika znamená dcéra Kirttidy. V tradícii je prirodzené, že meno jedného z rodičov sa transformuje do mena dieťaťa. Jeden z príkladov môže byť aj Draupadí, ktorá bola manželkou Panduovcov. Otec Draupadí sa volal Drupada a preto jeho dcéru pomenovali Draupadí. Kirrtida je mama Šrímatí Rádharáni, preto jej dcéru nazývajú aj Karttika.

Ako už bolo spomenuté, tento mesiac je veľmi obľúbený u Krišnu a preto sa snažíme dodržiavať špeciálnu vratu (sľub). Volá sa Damodara vrata. Už sám názov ukazuje na Najvyššieho Pána. Damodara znamená – ten, kto má zviazané brucho povrazom. Matka Jašóda zviazala Krišnu povrazom. V tento mesiac spievame Damodáraštaku. Tuto Damodáraštaku spomínam, pretože práve v poslednom štvorverší v poslednej slohe sa spieva práve o Šrímati Rádharáni.

Nie je vôbec náhoda, že sa tam spieva o Šrímati Rádharáni. Šríla Jiva Goswami popísal, že je špeciálna líla, ktorá je prapôvodná a v tejto líle práveŠrímati Rádharáni zväzuje Krišnu. Táto líla prebieha v duchovnom svete na Goloke. On popisuje túto lílu. V tejto líle sa hovorí, ako raz Krišna prišiel neskoro na stretnutie so Šrímati Rádharáni. Dlho meškal a Šrímati Rádharáni sa na Neho veľmi nahnevala. Ako bola nahnevaná, tak ho zviazala. Bol tak zviazaný, že sa nedokázal rozviazať a preto si musel vymyslieť príbeh, prečo meškal. Začal hovoriť, že mama Jašóda na
mesiac Karttik urobila veľkú oslavu a nakoľko sa nevedel vyhnúť účasti na tomto sviatku, preto meškal.

Šrímati Rádharáni Mu to prepáčila a rozviazala Ho. Krišna povedal, že od tejto chvíle bude jedno z Jeho mien Damodara. A povedal, že toto Jeho meno Damodara bude známe aj na Zemi. Aby sa rozšírilo toto meno aj na našej planéte, tak špeciálne vytvoril lílu s matkou Jašódou, ktorá Ho zviaže.

Keď hovoríme o Damodara líle a mesiaci Karttik, tak by sme mali mať na pamäti dve líly. Prapôvodná líla kde Šrímati Rádharáni zviazala Krišnu je veľmi dôverná. V tomto svete my oficiálne meditujeme nad lílou, kde matka Jašoda zviazala malého Krišnu. Je veľmi dôležité meditovať nad touto lílou a pochopiť zmysel, čo sa tam vlastne deje, preto, aby boli oveľa účinnejšie tie požehnania, ktoré nám prináša tento mesiac Karttik. Nepochybne každá líla Pána nám pomáha lepšie meditovať nad Najvyšším Pánom. Mali by sme chápať v čom spočíva podstata vaišnavských sviatkov. Vaišnavské sviatky nám dávajú možnosť hlbšie pochopiť podstatu. Každý vaišnavský sviatok má za cieľ prehĺbiť naše pochopenie. Každý z nás má svoju úroveň pochopenia určitého sviatku. Ak sa správne zúčastňujeme vaišnavského sviatku, tak sa naša oddanosť prehlbuje. Každý z nás vynakladá úsilie, aby sa naša oddanosť prehlbovala. To je správny proces, ale často to býva nedostatočné. V materiálnom svete je pre obyčajného človeka zložité získať oddanosť.

Rozdiel medzi materialistickými sviatkami a vaišnavskými je v tom, že materialistické sviatky prehlbujú a posilňujú anarthy, ale vaišnavské sviatky posilňujú a prehlbujú oddanosť.
Bežný človek chce byť v tomto materiálnom svete nezávislý, alebo inými slovami, chce byť vládca, Boh. Práve kvôli tejto túžbe vznikajú všetky konflikty. Všetko negatívne v tomto materiálnom svete vyplýva z tohto želania dokázať, že sme nezávislí a že sme Boh. Najťažšie pre bežného človeka je priznať, že je závislý, že nie je Boh. Krišna nám v tomto mesiaci ukazuje príklad, že aj On je závislý. Závisí na oddaných a na Bhakti. Krišna sa vôbec nehanbí priznať svoju závislosť na svojich oddaných. Vôbec sa nehanbí priznať, že je závislý na Šrímati Rádharáni, matke Jašóde. Nehanbí sa priznať svoju závislosť na svojich oddaných. Bohužiaľ my sa často hanbíme priznať, že sme na niekom závislý.

Často si myslíme, ja som ten najvyšší nad všetkými oddanými. Mňa musia považovať za toho staršieho oddaného, aj keď nie som na úrovni staršieho oddaného, tak to musím ostatným dokázať, aby si to o mne mysleli. A Krišna v tomto mesiaci úplne ničí túto paradigmu. Vôbec sa nehanbí ukázať ten príklad, že On je závislý od oddaných. Až, keď pochopíme túto podstatu, až vtedy dostaneme celé požehnanie tohto posvätného mesiaca. Chce byť niekto z nás závislý od oddaných? Pravé o tomto by sme mali premýšľať v tomto mesiaci. Celá táto líla s mamou Jašódou, to nie je nejaký príbeh o malom chlapcovi, ktorý urobil nejakú chuligánsku vec. Je to líla, kde sa Krišna dobrovoľne stavia do pozície závislého a dokazuje, že On je závislý od oddaných.

Šríla Jiva Goswami obsiahlo hovorí o tejto líle a poukazuje aj na nejaké detaily. Na začiatku Krišna sedel na lone matky Jašódy, ktorá ho kojila. To je prvý dôkaz toho, že si môžeme pomyslieť, Krišna je závislý na tej svojej mame. Krišna chce jesť a závisí od toho či ho Ona nakojí. Následne mlieko začalo kypieť, tak matka Jašóda položila Krišnu bokom. Ale Krišnovi nestačilo, to čo zatiaľ zjedol a na to mu mama povedala, že ajurvéda hovorí o tom , že by sme mali jesť iba do polo sýta. „Ty si sa na polovicu najedol, tak ti musí stačiť!“ Krišna s tým nesúhlasil a začal kričať: „Ja chcem ešte!“ a zdrapil svoju mamu, ona Ho napriek tomu dokázala odložiť nabok. V líle keď Ho démonica Putana chcela nakojiť otráveným mliekom, v tej dobe bol Krišna oveľa menší. Začal piť jej mlieko s takou vervou, že vypil aj jej životnú pránu. Putana kričala: „Daj mi pokoj už ma pusti!“ a snažila sa ho odtrhnúť od svojho hrudníku, no nedokázala to. Taká mocná démonica, ktorá vo svojej prirodzenej forme mala trinásť kilometrov Ho nedokázala odtrhnúť od svojho hrudníku a je podivuhodné, že práve matka Jašóda to dokázala.

Krišna tu sám dobrovoľne chcel ukázať, že On je závislý na mame. On sám jej to dovolil. Chcel to ale dotiahnuť do konca a preto v tej líle rozbil ešte hrniec, kde bol tekutý jogurt. Krišna tu demonštroval hnev. Krišna dobrovoľne ukázal, že je slabý. V skutočnosti sa to vysvetľuje, že Krišna sa chcel najesť a hľadal maslo. V tejto nádobe ale nebolo maslo, ale bol tam len tekutý jogurt, z ktorého sa robí maslo. Rozbil nádobu, lebo bol sklamaný, že tam nebolo hotové maslo, takže opäť ukázal svoju slabosť.

Odbočím a poviem vám taký zaujímavý príbeh. Keď som žil v ašráme, tak jeden oddaný miloval dávať takýto pokyn kuchárom: „Pri varení by sme mali vkladať oddanosť, ak máte málo oddanosti, tak tam musíte dať dva krát viac masla.“ Takže my sme mali vždy veľmi tučné to prasádam. Krišna chce lásku, On nepotrebuje to maslo, to je len prejav lásky, ktorú do toho vkladá, keď ho pripravuje. Maslo je prejavom lásky. Keď ho rozbil išiel do špajze, kde matka Jašóda skladovala maslo, tam začal kradnúť a jesť maslo. Keď sa sám najedol začal maslo rozdávať opiciam. Do tohto obdobia Krišna vždy kradol maslo, ale nikdy to nerobil u seba doma. Pri tom ako kradol maslo a rozdával ho opiciam sa bál, až tak, že sa triasol od strachu a neustále sa obzeral okolo, či nehrozí nejaké nebezpečenstvo.

Keď sa mama Jašóda vrátila do miestnosti uvidela situáciu, Krišna nikde, rozbitá nádoba, rozliaty tekutý jogurt, pocítila obrovskú obavu o Krišnu, pretože sa zľakla, že ho opäť nejaký démon uniesol, alebo mu urobil niečo zlé. V tom momente sa ozval hlas z neba, ktorý povedal, že Krišna kradne maslo v tvojej špajzy. Mamu Jašódu to velmi potešilo a začala sa smiať, pretože do tohto momentu Krišna nikdy nekradol jej maslo. Opatrne začala kráčať smerom k skladu, aby chytila Krišnu pri čine. Aj keď je Krišna vše znajúci, tak sa dal do pozície, že ho mama Jašóda mohla prekvapiť. Opäť sa ukázalo, že je silnejšia ako Krišna. Ako sa približovala, uvideli ju opice ako ide s prútom, hneď na to utiekli do všetkých strán. Krišna v tom pochopil, že je v kaši, ani sa neotočil a už vedel, že musí zobrať nohy na ramená. Mal to dobre premyslené vedel že mama Jašóda je veľmi sattvická žena, nikdy nevyjde na ulicu len tak. Preto chcel vybehnúť na ulicu lebo vedel, že jeho mama ho nebude na ulicu prenasledovať. Mama Ho môže naháňať po dvore, ale nikdy sa nezníži na to, aby za ním vybehla na ulicu, toto bol plán Krišnu, preto vybehol na ulicu. Mama Jašóoda sa pozrela na ulici nikto nebol, tak si povedala, tak teraz dostane.

Krišna bežal po ulici ani sa neobzeral, preto nevedel či za ním beží mama Jašóda, preto sa rozhodol, že sa otočí a pozrie sa. To sa mu stalo osudným. Do tej chvíle, dokiaľ sa neotočil a nepocítil to nebezpečenstvo, tak mama Jašóda nemala šancu dobehnúť Ho. Tým, že sa otočil, tak spomalil svoj beh a mama Jašóda využila tento moment slabosti. Chytila Ho a povedala: „Ach ty zlodejíček.“ On sa rozplakal a začal kričať: „ Nie ja nie som žiaden zlodejíček, v mojej rodine neboli žiadni zlodeji, ale otec mi rozprával, že v tvojej rodine boli zlodeji.“ Začala ho spovedať, kto rozbil nádobu s jogurtom, kto kŕmil opice maslom. On to vysvetlil tak , že tá nádoba sa rozbila sama a opice kŕmil ten, kto sa stará o všetkých. Mama Jašóda mu povedala: „Prepáč, ale ja ťa musím potrestať.“ Začal prosiť aby ho netrestala. Začal vysvetľovať, že v skutočnosti tu nádobu s jogurtom rozbila ona zvončekom na nohe, ktorým buchla do nádoby, keď utekala do kuchyne, ako mlieko začalo kypieť. Vysvetľoval jej, že vtedy rýchlo utekal k nádobe a snažil sa zapchať prasklinu na nádobe, ale nepodarilo sa mu to. „Skúšal som zachrániť čo sa dalo a ty ma tu obviňuješ, ale keď som pochopil, že to je len strata času a úsilia, tak čo som mal robiť? Potom som videl opice ako v špajzy kradnú maslo, tak som ich začal vyháňať a v tom momente si sa ukázala.“

Ona sa Ho opýtala, prečo teda začal pred ňou utekať. Na to On odpovedal: „Ja som sa jednoducho zľakol, pretože som nevedel ako pochopíš tu situáciu, videl som že máš v ruke ten prút a že sa so mnou niečo stane, tak to bol iba reflex, úplne prirodzený inštinkt, že som utekal pred nebezpečenstvom, ale v skutočnosti som nič zle neurobil. Mama Jašóda uznala, že si to dobre vymyslel. Na to mu odpovedala: „V skutočnosti máš veľa spoločnosti opíc, tak preto si sa stal takým ustrašeným. Krišna priznal: „Veľmi často mám spoločnosť opíc, tak keď ma nemáš rada a vyháňaš ma, tak ja teda pôjdem žiť s opicami.“ Preto sa ho mama Jašóda rozhodla zviazať, aby nikam neušiel a tá história ešte pokračuje. Šríla Jiva Goswami tam popisuje veľa detailov.

Tým že sme si tu pripomenuli celú tuto lílu, tak som chcel upriamiť vašu pozornosť na niektoré veci. Krišna v tejto líle ukazuje svoju slabosť a svoju závislosť, ukazuje že potrebuje mlieko, že má slabosti ako hnev, má slabosť že klame a nedokáže priznať svoju chybu, bojí sa trestu, tak preto uteká pred mamou Jašódou. Krišna sa nebojí ukázať svoju slabosť a závislosť od oddaných. Nebojí sa, že bude nazvaný Damodara, alebo inými slovami zviazaný, čiže obmedzený niečím. Krišna sa nehanbí za toto meno, naopak sa ním pýši. Tento mesiac Karttika je práve mesiacom , kedy uctievame nielen Krišnu, ale aj Šrímati Rádharáni. Uctievame aj Krišnu a uctievame aj tú, ktorá pokorila Krišnu.

V skutočnosti chceme vytvoriť imidž, že sme silní oddaní. Snažíme sa navonok prezentovať, ja som silný a nemám žiadne nedostatky. To neznamená, že by sme sa nemali snažiť stať silnými. Pre to, aby sme sa mohli stať silnými, najprv musíme pochopiť v čom sú naše slabosti a nebáť sa ich priznať. V skutočnosti silný oddaný nie je ten , ktorý niekomu niečo dokazuje a prejavuje nejaké násilie, ale silný oddaný je ten, ktorý sa nebojí priznať svoju chybu a priznať, to že nemá pravdu a nebojí sa priznať svoju závislosť na oddaných. Sila oddaného spočíva v tom, nakoľko silno je závislý od ostatných oddaných. Keď sa oddaný snaží dokázať ostatným, že je silný, nezávislý, že on ostatných nepotrebuje, tak v skutočnosti to vyzerá veľmi hlúpo. Taký oddaný nebude napredovať, nebude sa rozvíjať v Krišna vedomí.

Prvý krok k tomu, aby sme pokorili Krišnu je priznať svoju závislosť na oddaných, len takto dokážeme rozvinúť svoju oddanosť. Závislosť alebo priznať závislosť na oddaných znamená, že my chápeme, že oddaní pre nás predstavujú hodnotu. To znamená, že sa ich bojíme uraziť, alebo prejaviť niečo, prečo sa k nám oni budú nejak negatívne vzťahovať. Bojíme sa ich sklamať. Chceme naplniť ich dôveru, ktorú do nás vkladajú. Vážime si ich spoločnosť, ich hodnotu a chceme mať čo najlepšie vzťahy s čo najväčším počtom oddaných. Chceme dosiahnuť taký stav, že akonáhle uvidíme oddaného, tak začneme tancovať od šťastia. To ale nemôže byť nejaká umelá vec, musí to ísť zo srdca. Práve toto je podstata celej našej duchovnej praxe. Čiže pochopiť svoju
závislosť od oddaných, naučiť sa vážiť si ich spoločnosť. Naučiť sa vážiť si oddaných. Naučiť sa neurážať oddaných. Nezávisle od toho na akej úrovni rozvoja sa nachádzame. Je jedno či
sme pokročilí oddaní, ktorý už má niečo za sebou, alebo sme prvý krát prišli do spoločnosti oddaných.